Vyvrácení mýtů o zraku: Co Češi nevědí

Praha 1. října 2026 (PROTEXT) – Mrkev prý zlepší zrak, šedý zákal se musí nechat „uzrát“ a operace očí bolí. Prvního října si připomínáme Mezinárodní den seniorů a je to dobrá příležitost navštívit babičku a dědu a mimo jiné s nimi probrat třeba i téma zraku, protože právě ostré vidění může „prosvítit“ podzim života.

Rady o očích patří k rodinnému folkloru. Předávají se u nedělního oběda, v čekárně u lékaře, přes plot na zahradě i v řetězových e-mailech. Většina z nich je neškodná a leckterá má v sobě zrnko pravdy. Potíž nastane ve chvíli, kdy kvůli nim někdo odkládá zákrok, po kterém by zase ostře viděl na vnoučata, na silnici i na křížovku. Podle průzkumu Očních klinik NeoVize má potíže se zrakem 61 % seniorů. Dalších 16 % je v minulosti mělo a vyřešilo operací. „Více než 80 % problémů se zrakem je možné předcházet nebo je léčit,“ uvádí MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Následující mýty tomu ale mohou stát v cestě.

MÝTY O ZRAKU, KTERÉ SE PŘEDÁVAJÍ PO GENERACE

“Jez mrkev, budeš mít dobré oči“

Tuhle větu slyšela u stolu řada dnešních seniorů, a pak ji sama opakovala svým dětem. Mrkev je bohatá na vitamin A, který vyživuje sítnici, takže úplně vedle to není. „Nepřímo pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu ale poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici) nebo nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje primářka Valešová. Je ovšem nutno podotknout, že dobrá strava oči sice podpoří, ale ostré vidění vám nezaručí ani kilo mrkve denně na talíři. A dioptrickou vadu nebo oční chorobu nevyléčí už vůbec.

„Brýle z drogerie přece stačí“

Hotové brýle ze supermarketu jsou levné, dostupné a leckterá babička jich má rozložených po bytě hned několik. To je v pořádku, když se chce jen rychle mrknout na nákupní seznam na ledničce, anebo se v obchodě podívat na cenovku. Pro čtení knížky nebo odpoledne strávené u televize ale vhodné nejsou, protože jejich dlouhodobé nošení může vést k problémům. „Jsou vyráběny sériově ve velkém množství z levných materiálů, kvůli kterým může docházet k zobrazovacím chybám. Navíc mají vždy na obou očích stejné plusové dioptrie, které jsou primárně určeny na čtení. Většina lidí má na každém oku jiné dioptrie. Těmto lidem mohou hotové brýle způsobit bolesti hlavy, nebo třeba problémy s koncentrací na čtecí text,“ vyjmenovává doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Přidává ještě jeden argument, na který se zapomíná: „Takové brýle navíc nedokážou korigovat astigmatismus, což je vada, která rozmazává detail textu.“ A co je velmi důležité – tím, že si senioři koupí tyto brýle ze supermarketu, často pak „nevidí“ důvod jít k očnímu lékaři. A právě pravidelné prohlídky jsou velmi důležité, jelikož se při nich mohou odhalit i vážné oční nemoci.

„Nešilhej, nebo ti to zůstane“

Šilhat z legrace zkoušelo skoro každé dítě a skoro každé za to schytalo varování, že mu oči zůstanou stočené. Bát se nemusíte. „Pokud někdo z legrace šilhá a donutí své okohybné svaly, aby oči zašilhaly, dokáže je stejným způsobem vrátit zpátky, neboť jeho oči mají zdravý vývoj spolupráce obou očí. Šilhání vzniká z patologických důvodů na straně očních svalů (obrna, chybný vývoj či choroba svalů), anebo na straně nedovyvinutého zraku v důsledku překážky ve vidění ve formě například dioptrické vady nebo astigmatismu. Tam se často uplatňují genetické faktory,“ vysvětluje primářka Valešová. Oční vada zvaná strabismus se objevuje nejčastěji u dětí a podstatné je podchytit ji včas.

“Za šedý zákal může čtení při špatném světle“

Věta, kterou babičky říkají vnoučatům nad knížkou pod peřinou. Pravá příčina šedého zákalu známá není, jisté ovšem je, že souvisí s přirozeným stárnutím oční čočky, a proto obvykle postihuje lidi starší šedesáti let. Riziko zvyšují vyšší dioptrické vady, cukrovka, záněty oka, dlouhodobé užívání některých léků, kouření, těžké úrazy oka i nadměrné infračervené a ultrafialové záření. Čtením za šera si oči nanejvýš unavíte.

„S operací šedého zákalu se musí počkat, až zákal uzraje“

Jeden z nejrozšířenějších mýtů má svůj původ v historii, protože kdysi se skutečně šedý zákal operoval až v pokročilé fázi. Dnes je to jinak. „Čím dříve přijdete, tím bude operace jednodušší a šetrnější. Čím je šedý zákal pokročilejší, tím je naopak oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější,“ vysvětluje primářka Valešová. Čekání má ještě jednu nevýhodu. Šedý zákal se u někoho rozvíjí měsíce, u jiného roky, a protože zhoršení přichází pozvolna, člověk si na ně zvykne. Subjektivně mu připadá, že vidí dobře, i když to už dávno neplatí. Rozsah onemocnění pacienti sami posoudit nedokážou. Docentka Skorkovská navíc připomíná, že nejde jen o oči: „Šedý zákal v pokročilém stádiu už značně negativně ovlivňuje zrak, a člověk tak postupně přichází o nejdůležitější zdroj vizuálních informací z okolí. Odstranění šedého zákalu může být také výraznou prevencí úrazů i atrofie mozku z důvodu stařeckých změn.“

„Uspí mě a bude to bolet“

Obavy z bolesti při operaci očí má podle průzkumu klinik NeoVize pětinu seniorů. Celková anestezie se přitom při odstranění šedého zákalu používá jen zcela výjimečně, v drtivé většině případů se oko jen znecitliví kapkami těsně před zákrokem. „Operace opravdu nebolí. Před zákrokem kapeme všem pacientům znecitlivující kapky, takže vůbec nic necítí,“ ubezpečuje docentka Skorkovská. Samotné obavy ale považuje za pochopitelné: „Jedná se o chirurgický zákrok, navíc jde o zrak, nejdůležitější z našich smyslů. Proto se každému pacientovi maximálně věnujeme.“ Někomu pomůže podrobné vysvětlení průběhu operace, jiný ocení rozhovor s člověkem, který už zákrok absolvoval.

„Po operaci budu týden ležet v nemocnici“

„Pacienti dříve leželi týden po operaci šedého zákalu v nemocnici, měli zalepené oči. Dnes je většina očních operací jednodenní ambulantní chirurgií. Pacient absolvuje operaci a jde domů,“ popisuje docentka Skorkovská. Samotný zákrok trvá zhruba 15 až 20 minut na jednom oku, přičemž dnes už lze provést operaci obou očí v jeden den. Chystat se na dlouhé týdny bez oblíbených činností také nemusíte. „Před zákrokem není třeba dodržovat speciální režim, stačí klidový režim. Odpočinek doporučujeme i po zákroku. Důležité je užívat kapky dle doporučení lékaře. Návrat k běžným činnostem je možný prakticky ihned, záleží hlavně na tom, jak se pacient cítí,“ dodává oftalmoložka.

„Za pár let se čočka zakalí a půjdu na to znovu“

Kvalitní umělá nitrooční čočka nepodléhá biodegradaci, zůstává v oku natrvalo a měnit se nemusí. Zakalení vlastní čočky se vrátit nemůže. Zakalit se může jen pouzdro původní lidské čočky, do kterého se umělá čočka vkládá, čemuž se říká následný šedý zákal – stává se to ale jen velmi zřídka. Protože nová čočka zůstává v oku natrvalo, vyplatí se dobře promyslet typ čočky. Například asférická nitrooční čočka zlepšuje vidění v noci a za zhoršených světelných podmínek, torická čočka vyřeší současně astigmatismus a trifokální čočka umožňuje vidění bez brýlí na blízko, střední vzdálenost i na dálku. Pro ty, kdo trifokální čočku z různých důvodů mít nemohou, je tu čočka Vivity s prodlouženou hloubkou ostrosti umožňující vidění na dálku a střední vzdálenost. „Méně než třetina pacientů s Vivity žádá předpis brýlí do blízka, ve většině případů jsou pacienti spokojeni i s viděním do blízka bez brýlí. Ohlasy pacientů jsou velmi příznivé,“ hodnotí docentka Skorkovská.

„Teď na to není vhodná doba“

Ať už jde o letní vedra, mrazy nebo blížící se svátky, roční období roli nehraje. „Operujeme po celý rok bez omezení. Na průběh zákroku ani na rekonvalescenci nemá roční období vliv,“ uzavírá primářka Valešová.

„Já už to nějak dožiju.“

Zhoršený zrak lidé často přijímají jako neúprosnou daň za věk – jako stav, který nelze vrátit a který se v jejich letech už nevyplatí řešit. Jenže u šedého zákalu neplatí ani jedno. Vyměnit zakalenou čočku za novou lze v podstatě v jakémkoli věku. V NeoVizi se setkali s některými pacienty, kterým bylo i přes devadesát let. Zvláště u starších lidí je dobré vidění velmi důležité. Australská studie Blue Mountains Eye Study ukázala, že pacienti, kteří operaci šedého zákalu podstoupili, měli v dalších letech výrazně nižší úmrtnost než ti, kteří se smířili se špatným zrakem. Člověk, který dobře vidí, snižuje riziko pádu, zůstává déle soběstačný a neztrácí kontakt se světem, což může být prevencí atrofie mozku. Kolik let má člověk před sebou, neodhadne nikdo. Jak je ale prožije s ostrým a kvalitním viděním, má plně ve svých rukách.

VÍTE, ŽE…?

• Vznik katarakty: Šedý zákal vzniká přirozeným stárnutím oční čočky. Proteiny v čočce se začnou shlukovat a tyto shluky způsobují ztmavnutí čočky a zhoršení vidění.
• Příznaky v běžném životě: Pacienti často popisují, že mají pocit, jako by se dívali skrze záclonu. K příznakům patří také nejasné barvy, zhoršené noční vidění, oslnění nebo častá potřeba nových brýlí.
• Prevalence: Po pětasedmdesátce trápí šedý zákal až tři čtvrtiny lidí.
• Laserová technologie: Zakalenou čočku lze vyměnit i zcela bez ostrých nástrojů. Nahradí je přesný paprsek femtosekundového laseru LenSx. Tento nadstandardní typ zákroku ale není hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Zdroj: GUIDELINE