V4 posilují export čistých technologií

Praha 12. listopadu 2026 (PROTEXT) – Region střední a východní Evropy je aktuálně šampionem ve schopnosti využít světový příklon k nízkoemisní ekonomice. Dokáže totiž velmi dobře těžit z poptávky po sofistikovaných technologiích, která s trendem dekarbonizace souvisí, ukazuje nová analýza.

Země Visegrádské čtyřky, tedy i Česko, silně profitují z vývozu čistých technologií (clean tech). Poptávku po těchto výrobcích táhne celosvětový přechod na nízkoemisní ekonomiku. Podle nejnovějších dostupných celních dat UN Comtrade, která zpracovali analytici Druhé ekonomické transformace, tvoří clean tech přes 20 procent exportu v Česku, Maďarsku i na Slovensku a 16 procent v Polsku. A především roste rychleji než zbytek vývozu. Nová analýza exportních dat dokládá, že země V4 se staly továrnou pro evropskou i světovou dekarbonizaci.

“Zatímco řada velkých západoevropských ekonomik prochází stagnací, růst a průmyslová transformace se začínají koncentrovat v trojúhelníku mezi Varšavou, Prahou a Budapeští. Jedním z klíčových faktorů je schopnost využít globální megatrendy, jako jsou digitalizace, anebo dekarbonizace. Obzvláště pro mladé flexibilní ekonomiky středoevropského prostoru jsou tyto nové příležitosti požehnáním. Česko si navíc udrželo silnou průmyslovou základnu, komplexitu ekonomiky a excelenci. V blízké budoucnosti se musíme zaměřit na využití evropských snah o větší soběstačnost v digitálním prostoru a omezení průmyslové závislosti na Číně,” říká Martin Vohánka, předseda správní rady Druhé ekonomické transformace.

Konkrétně u Česka tvořil podle celních dat podíl clean tech exportu 23 procent v roce 2024, což představovalo 1,3 bilionu korun. Přitom ještě o dva roky dříve byl tento podíl 21 procent a v roce 2019 jenom 17 procent. A podle analýz Druhé ekonomické transformace, poroste jeho význam nadále a v roce 2030 bude tvořit plnou třetinu celého českého exportu.

Stejný trend ukazuje nové zpracování dat za celý region. Export clean tech ve V4 rostl mezi lety 2018-2024 v průměru o 11 % ročně, oproti celkovému exportu, který rostl jen 5 %. Do velké míry tak táhl růst exportu i průmyslu ve V4.

Slovensko, ČR a Maďarsko pak obsadily mezi velkými světovými exportéry první 3 příčky podle exportu clean tech v přepočtu na HDP. Země V4 tvoří 18 % evropského clean tech exportu (včetně exportu mezi zeměmi EU). Celá střední a východní Evropa včetně Německa pak 56 %.

“Exportní data ukazují, že střední Evropa je nyní továrnou na čisté technologie pro celou Evropu a část světa. Je to proto, že zde máme kapacity pro sofistikovanou průmyslovou výrobu. České firmy ale uvádějí, že je pro ně obtížné soutěžit s Čínou, která export clean tech masivně podpořila. Klíčové pro budoucnost českého exportu, jehož růst je nyní z velké části tažený clean techem, tak budou dva faktory. A to, jak bude celosvětově dál pokračovat snižování emisí a závislosti na uhlíkatých palivech z nestabilních regionů. A jak bude probíhat obchodní soupeření s Čínou a snaha omezit význam dovozů z této země,” říká Lucie Beránková, hlavní analytička Druhé ekonomické transformace.

Snižování emisí znamená v střednědobém horizontu masivní investici do fyzické infrastruktury. Jen do energetické transformace se celosvětově ročně investuje přes 2 biliony dolarů a toto číslo každoročně roste. Státy V4 a východní Evropy těží z výhody, že mají historicky schopnost vyrábět sofistikované technologie a v minulých letech nepřesunuly technické zázemí a výrobu do Asie. Zároveň se rychle učí dodat k výrobkům i nadstavbu v podobě služeb či softwaru.

Právě proto se příležitostmi, které dekarbonizace nabízí, zabývá Druhá ekonomická transformace, která je spolkem majitelů a CEOs předních firem. Cílem sdružení je, aby česká ekonomika rychleji a udržitelně rostla díky dostatku kvalifikovaných pracovníku, inovací a kapitálu pro investice.

Část clean tech výrobků samozřejmě spoléhá na materiál a komponenty z Číny a dalších rizikových zemí, například baterie a solární panely. I proto se objevují pokusy o výrobu alternativ nebo přesun výroby a zpracování do jiných zemí. To má změnit evropská hospodářská politika, které má přezdívku “Made in Europe”. Jak se ale propíše do praxe není zatím zcela jasné.

Z hloubkových rozhovorů Druhé ekonomické transformace se CEOs patnácti předních českých firem, které se na exportu clean tech podílí, vyšlo, že slabá reakce na státní podporu ze strany Číny je jedním z hlavních rizikových faktorů. Čína podle OECD dává průmyslu 3-4krát větší státní podporu skrze půjčky a další finance. Oproti tomu EU se nyní spoléhá na uvalování cel na jednotlivé výrobky po velmi dlouhém a finančně náročném dokazování nefér státní podpory u jednotlivých skupin výrobků.

“Uměli bychom soutěžit s čínskými firmami, co ale neumíme, je soutěžit s čínským státem, říkají nám někteří exportéři čistých technologií,” dodává Lucie Beránková.

Geopolitické soutěžení není ale jediný problém. Na straně evropských zemí je řada nedostatků, které zhoršují startovní pozici výrobců. Je to například nízká dostupnost kapitálu pro inovační projekty. V rámci Česka pak chybí také například lepší využití daňových odpisů jako nástroje investiční politiky, rychlejší schvalování nebo chytré veřejné zakázky, které domácím firmám umožňují využít technologii v praxi a škálovat. 

Zdroj: V4, Druhá ekonomická transfromace