Praha 31. října 2025 (PROTEXT) – Jak maturanti a vysokoškoláci vnímají stipendia, co jim brání v jejich využívání a odkud čerpají potřebné informace? Na tyto otázky odpověděl průzkum[i] Univerzity Karlovy realizovaný pro Nadaci MONETA Clementia, která v letošním roce spustila vlastní stipendijní program na podporu studentů vysokých škol.
Ačkoli je studium na veřejných vysokých školách formálně bezplatné, finanční překážky přetrvávají. Podle průzkumu Univerzity Karlovy, realizovaného pro Nadaci MONETA Clementia, je strach z finanční náročnosti studia třetí nejčastější bariérou studentů při rozhodování o vysokoškolském studiu – hned po obavách z akademické náročnosti a přijímacího řízení. I přesto však zůstávají stipendia v Česku spíše okrajovým nástrojem podpory.
Sami studenti vnímají stipendia především jako odměnu pro výjimečné studenty, příspěvek pro studenty s nižším příjmem v domácnosti anebo jako podporu studia v zahraničí. „Pod pojmem vysokoškolské stipendium si studenti nejčastěji představí odměnu za dobrý prospěch, známky nebo příspěvek pro nadané studenty, což uvedla dohromady více než třetina (34,2 %) respondentů. Dále je to příspěvek na ubytování (17,4 %) a obecná finanční podpora od školy (13,5 %),“ uvádí docentka Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Nadpoloviční většina (60 %) mladých lidí se navíc domnívá, že stipendia jsou určena primárně pro výjimečně nadané studenty,“ dodává Hejlová.
Na výsledcích průzkumu je zároveň vidět rozdíl mezi tím, jak studenti o stipendiích přemýšlejí, a tím, jak je skutečně využívají. Více než polovina dotázaných (54 %) někdy zvažovala podání žádosti, ale konkrétní kroky – vyhledání vhodné instituce či vyplnění formuláře – podnikla jen zhruba třetina respondentů. Celých 95 % z nich se pak se obrátilo primárně na svou vysokou školu. Alternativní zdroje podpory, například nadace nebo nadační fondy, tak zůstaly téměř nevyužité. Hlavní bariérou přitom není nezájem studentů, ale spíše nízká důvěra ve vlastní úspěch, nedostatek informací a domnělá složitost stipendijního systému.
Rozhodování o dalším studiu přitom ovlivňuje i širší kontext – rodinné zázemí, ekonomická situace domácnosti či geografická dostupnost škol. „Mladí lidé z regionů s nižší vzdělanostní úrovní často vykazují menší ambice pokračovat ve studiu, a právě zde mohou cílené stipendijní programy a informační kampaně pomoci překonávat nejen finanční, ale i psychologické bariéry. Mnoho studentů si sice během studia přivydělává, některé obory jsou však natolik náročné, že bez dodatečné podpory je jejich zvládnutí velmi obtížné,“ říká Denisa Hejlová.
Na podporu studentů letos Nadace MONETA Clementia spustila vlastní stipendijní program. Jeho pomocí se snaží finančně podpořit každého studenta, který chce studovat nebo studuje na vysoké škole, nicméně s ohledem na výdaje mu chybí potřebné finance. „Podporujeme studium na státních i soukromých školách, nevylučujeme žádné obory ani studijní programy. Rozhodující je zájem a odhodlání se v dané oblasti rozvíjet,“ vysvětluje poslání nadace Monika Kalivodová, předsedkyně Správní rady Nadace. „Proces podání žádosti je jednoduchý a plně online. Studentům jsou po celou dobu k dispozici také kolegyně z Nadace, které jej procesem mohou provést,“ dodává Lucie Sehnalová, ředitelka Nadace MONETA Clementia.
Doposud nadace podpořila 17 studentů částkou 2,37 milionu korun. O stipendium mohou současní vysokoškoláci, ale také maturanti, kteří se na studium teprve chystají, žádat i nadále – přihlašování je otevřené celoročně. Více informací naleznou na webových stránkách nadace.
[i] Výzkum provádělo Centrum pro strategickou komunikaci FSV UK a byl realizován v červnu 2025 prostřednictvím nástroje Instant Research společnosti IPSOS na vzorku 308 mladých lidí ve věku do 21 let, kteří se buď připravují na vysokoškolské studium, nebo již vysokou školu navštěvují.
Zdroj: MONETA Money Bank
