Vyklízení půdy, sklepa nebo pozůstalosti po prarodičích bývá často směsí emocí, vzpomínek a praktických starostí. Krabice plné starého nádobí, obrazy, hodiny, šperky, nábytek nebo předměty, jejichž původ už nikdo nezná, mohou na první pohled působit jako nepotřebná veteš. Právě mezi nimi se ale někdy ukrývají starožitnosti, jejichž hodnota může překvapit. Jak postupovat, abyste při velkém úklidu omylem nevyhodili něco cenného?
Půda po prarodičích bývá malým archivem rodinné historie. Staré kufry, porcelán, knihy, fotografie, obrazy, hodiny nebo drobná dekorace mohou připomínat několik generací jedné rodiny. Zároveň ale není výjimkou, že se mezi běžnými předměty objeví kus, který má nejen sentimentální, ale také historickou nebo finanční hodnotu.
Podle odborníků na starožitnosti je proto největší chybou začít vyklízení bez rozmyslu. První pravidlo zní: nevyhazovat. Alespoň do chvíle, než si uděláte základní přehled o tom, co doma skutečně máte.
„Lidé často při vyklízení vidí především staré a nepotřebné věci. Z pohledu starožitníka je ale zajímavé právě to, co už dnes běžně nevídáme. Doporučuji proto nejdříve všechno roztřídit, nic zbytečně neopravovat ani nevyhazovat a zajímavé předměty si nechat odborně posoudit. Někdy může být nejcennější právě věc, která rodině připadá úplně obyčejná,“ říká Martin Cinolter, majitel Antique Cinolter.
Začněte tříděním, ne kontejnerem
Při vyklízení je dobré postupovat systematicky. V první fázi není potřeba určovat cenu jednotlivých věcí. Rozdělte je podle typu a materiálu – zvlášť nábytek, obrazy, porcelán, sklo, keramiku, kovové předměty, šperky, hodiny, knihy či staré dokumenty.
Pozornost si zaslouží především předměty, které působí starobyle, mají výraznou řemeslnou kvalitu nebo na nich najdete podpis, značku, monogram, razítko či jinou identifikaci. U porcelánu a skla může být důležitá značka výrobce, u obrazů podpis autora a u nábytku například způsob zpracování nebo kování. Opatrnost je na místě také u věcí, jejichž hodnota není na první pohled zřejmá. Staré fotografie, pohlednice, plakáty, mince, medaile, mapy nebo dokumenty mohou mít historický význam a někdy také sběratelskou hodnotu.
Nečistoty nemusí znamenat bezcennost
Další častou chybou je snaha dát starému předmětu nový vzhled dříve, než ho uvidí odborník. Intenzivní čištění, broušení, přetírání, lakování nebo neodborné opravy mohou historický předmět poškodit a snížit jeho hodnotu.
U starožitností totiž není „dokonalý stav“ vždy tím nejdůležitějším. Přirozená patina může být součástí jejich kouzla i autenticity.
„U starých předmětů platí, že méně je někdy více. Chápu, že když člověk najde zaprášený obraz nebo zašlý kus nábytku, má chuť ho okamžitě vyčistit a dát do pořádku. Jenže právě původní stav nám může o předmětu hodně napovědět. Než se pustíte do renovace, je proto lepší poradit se s odborníkem,“ upozorňuje Martin Cinolter.
Co může být zajímavé?
Při procházení půdy není potřeba hledat pouze „velké“ starožitnosti. Zajímavé mohou být například obrazy a grafiky, kvalitní historický nábytek, porcelán a sklo, hodiny, šperky, stříbrné předměty, staré knihy a tisky, mince, vojenské předměty nebo drobné umělecké předměty.
Významnou roli přitom hraje stáří, autor, původ, vzácnost, materiál, kvalita zpracování i zachovalost. U některých předmětů může hodnotu zvýšit také jejich provenience – tedy informace o tom, odkud pocházejí a komu v minulosti patřily.
Právě proto se vyplatí hledat také v rodinných vzpomínkách. Pokud víte, že určitý obraz visel v domě několik generací, nebo že hodiny přivezl pradědeček z cesty do zahraničí, může být tato informace při posuzování předmětu důležitá.
Fotit, zapisovat, ptát se
Než se věcí začnete zbavovat, vyplatí se pořídit fotografie a poznamenat si vše, co o nich rodina ví. U některých předmětů mohou být důležité i detaily – například zadní strana obrazu, značení na porcelánu nebo nápisy a rytiny.
Pokud máte pochybnosti, je nejlepší obrátit se na znalce. Odborné posouzení může ušetřit nejen peníze, ale především zklamání z toho, že něco cenného skončilo bez povšimnutí v odpadu.
A možná právě při vyklízení zjistíte, že půda není jen místo plné věcí, kterých se chcete zbavit. Může být také místem, kde na vás čeká malý kus rodinné historie – a občas i skutečný starožitný poklad.
Při vyklízení pozůstalosti nebo starého domu může odborná konzultace pomoci odhalit předměty, jejichž historická či sběratelská hodnota není pro laika na první pohled patrná. Odborníci a starožitníci na českém i zahraničním trhu se zpravidla specializují na určitý segment starožitností či uměleckých předmětů. Tuto informaci lze obvykle zjistit z jeho webových stránek nebo nabídky e-shopu. Ušetříte si tím spoustu času. Antique Cinolter vám rád poradí zejména s posouzením šperků. Knihy a tiskoviny lze konzultovat s antikvariátem, nábytek či vybavení domácnosti s většími renomovanými bazary. Obrazy lze konzultovat v galerii či aukčním domě.
Zdroj: Antique Cinolter
“Před vyhozením starých věcí je dobré posoudit jejich hodnotu.”
Jak postupovat při vyklízení?
Je dobré začít tříděním a konzultací s odborníky.
Co dělat, než se zbavím starých věcí?
Nejprve si udělejte přehled o tom, co doma skutečně máte.
Jaké předměty by měly být posouzeny odborníkem?
Pozornost si zaslouží předměty, které mají historickou nebo finanční hodnotu.
💬 Klíčové informace
- Největší chybou je začít vyklízení bez rozmyslu.
- U starožitností není „dokonalý stav“ vždy tím nejdůležitějším.
