Robotizace v zemědělství je nejen v Česku na vzestupu. Hlavním důvodem je nedostatek pracovních sil a rostoucí náklady na zaměstnance. I proto se zemědělské programy jednotlivých zemí po celém světě rapidně mění. Jedním z lídrů v robotizaci zemědělství je Japonsko, kde i přes vysoký věk farmářů produkce stále stoupá. Robotizace je jedním z hlavních témat Expa 2025, které se koná v japonské Ósace.
Podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) z roku 2024 již 68,8 procenta podniků v živočišné výrobě využívá určitou formu precizního nebo automatizovaného zemědělství. Nejde jen o automatizované dojící systémy, které jsou instalovány v jedné šestině podniků zaměřených na produkci mléka, ale také o roboty určené k přihrnování krmiva či odklízení chlévské mrvy.
„Díky moderním technologiím mohou farmáři lépe monitorovat zdravotní stav dobytka, optimalizovat výživu a předcházet nemocem, což přispívá ke zvyšování produktivity i pohody zvířat. Robotizace v chovech hospodářských zvířat je rozšířenější, ale i v rostlinné výrobě se začíná robotizace prosazovat, i když zde zemědělci často naráží na nejrůznější překážky,“ říká Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství České republiky, a přibližuje, proč se v rostlinné výrobě robotizace ještě příliš neprosadila:
„Důvodů, proč robotizace v tomto segmentu není tolik rozšířená, je několik. Kromě vysokých pořizovacích cen jednotlivých strojů jde také například o legislativu regulující provoz zemědělských strojů na veřejných komunikacích,“ dodává Bílý.
Ministerstvo zemědělství se snaží zavádění robotizace usnadnit
Kromě legislativních návrhů, které mají farmářům zavádění robotizace ulehčit, se ministerstvo zemědělství snaží také pomáhat při pořizování nákladných zemědělských strojů. „Podle šetření ÚZEI je hlavní překážkou zavádění precizních technologií investiční kapitál, což uvedlo více než šedesát procent dotazovaných. Robotické přihrnovače, dojící roboty, polní roboty či automatické krmné systémy – všechny tyto technologie jsou podporovány a preferenčně zvýhodňovány zejména v rámci intervence Investice do zemědělských podniků. Zde byly v prvním a čtvrtém kole příjmu žádostí tyto technologie doporučeny k financování v celkové částce dotace přesahující 168 milionů korun,“ popisuje pomoc z ministerstva Bílý.
Expo 2025 jako inspirativní platforma
Mezi lídry v robotizaci zemědělství patří v rámci Evropy Nizozemsko, Dánsko nebo Německo, ve světě dominuje USA, Izrael a Japonsko. To hostí od dubna letošního roku světovou výstavu Expo 2025, kde je robotizace zemědělství jedním z diskutovaných témat.
„Zemědělství je dalším tématem, ve kterém se chceme inspirovat, zároveň ale máme v této oblasti i co nabídnout. Několik českých firem a startupů jednotlivé komponenty, nebo dokonce celé stroje pro robotizaci v zemědělství, vyvíjí a uvádí na trh,“ uvádí Ondřej Soška, generální komisař české účasti na Expo 2025.
Japonské chytré zemědělství je vzorem i pro Česko
Hostitel Expo 2025 razí v rámci zemědělské politiky unikátní strategii. Ačkoliv je průměrný věk místních farmářů téměř sedmdesát let, japonskému zemědělskému exportu se nebývale daří. Tamní vláda, výzkumné ústavy i sami farmáři zkoumají způsoby, jak modernizovat zemědělské postupy a zvýšit produktivitu. Producenti si začínají uvědomovat potřebu přechodu od převládajícího modelu „zaměřeno na produkt“ k modelu „zaměřeno na zákazníka“ a tržně orientovanému zemědělství.
„V Japonsku je trendem budoucího vývoje koordinované ovládání většího počtu malých robotů. Tomu všemu napomáhá i vývoj a rozšiřování nových technologií, jako jsou mobilní sítě páté generace, kamery s vysokým rozlišením a umělá inteligence. Jejich zkombinování pak umožní robotům sběr kvalitních dat, rychlý přenos, zpracování v cloudu a okamžitou aplikaci,“ doplňuje Soška.
České ministerstvo zemědělství vidí u japonských protějšků celou řadu aspektů, kterými se dá inspirovat. „Zemědělství v Česku je velmi odlišné od toho japonského, nicméně cíle jsou stejné. Efektivní využívání zdrojů, minimalizace dopadu na životní prostředí a optimalizace produktivity,“ uzavírá Bílý.
