Praha 27. července 2026 – Českou energetiku čeká zásadní změna. Evropská komise schválila kapacitní mechanismus s předpokládaným rozpočtem 3,1 až 6,2 miliardy eur. Režim má fungovat deset let a bude financován z poplatků hrazených odběrateli elektřiny. První kapacitní smlouvy se mají vztahovat na období od listopadu 2030 do října 2031.
Na rozdíl od běžného trhu se nebude platit pouze za vyrobenou elektřinu. Provozovatelé zdrojů získají odměnu za to, že budou mít nasmlouvaný výkon k dispozici ve chvíli, kdy bude v soustavě elektřiny nedostatek.
„Kapacitní mechanismus funguje jako pojistka. Platí se za jistotu, že bude v systému dostatečný výkon ve chvíli, kdy nefouká, nesvítí, prudce roste spotřeba nebo dojde k výpadku velkého zdroje,“ říká Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition.
Nové zdroje potřebují stabilnější příjmy
Potřeba kapacitních plateb souvisí s odstavováním uhelných elektráren a nedostatkem nových řiditelných zdrojů. Evropské posouzení ERAA 2025 upozorňuje, že se v Česku mohou rizika nedostatku dostupného výkonu objevit již od roku 2028.
Flexibilní elektrárny přitom mohou být pro stabilitu soustavy nezbytné, i když vyrábějí pouze během omezeného počtu hodin. Samotné příjmy z prodeje elektřiny proto nemusejí investorům pokrýt výstavbu a provoz zařízení.
„Trh odměňuje především vyrobenou elektřinu. Pro energetickou bezpečnost ale potřebujeme také zdroje, které budou připravené, přestože většinu času nevyrábějí. Bez předvídatelných příjmů nelze očekávat dostatek soukromých investic,“ vysvětluje Pacovský.
Soutěžit budou elektrárny nebo baterie
Do aukcí se mají zapojit stávající i nové elektrárny, bateriová úložiště, agregované menší zdroje, zahraniční kapacity. Účastníci budou soutěžit výší podpory požadované za dostupný megawatt výkonu.
Základní smlouvy budou jednoleté. Nové investičně náročné projekty mohou získat kontrakt až na patnáct let, což jim může usnadnit získání bankovního financování. Mechanismus zároveň počítá s emisním limitem, který výrazně omezuje účast uhelných zdrojů.
Jednou z technologií vhodných pro poskytování flexibilního výkonu jsou moderní plynové kogenerační jednotky. Ty vyrábějí současně elektřinu i využitelné teplo a při jeho efektivním využití mohou dosahovat celkové účinnosti přibližně 80 až 90 %.
„Kogenerace vyrábí elektřinu ve chvíli, kdy je jí nedostatek, a současně efektivně využívá vzniklé teplo. Je proto přirozeným doplňkem obnovitelných zdrojů a může pomoci stabilizovat soustavu s nižší spotřebou paliva než oddělená výroba elektřiny a tepla,“ uvádí Pacovský.
Náklady zaplatí odběratelé
Přesný dopad mechanismu na účty domácností a firem zatím není známý. Bude záviset na objemu nakoupeného výkonu, výsledcích aukcí a způsobu rozdělení poplatků mezi jednotlivé skupiny odběratelů. „Čím širší bude konkurence mezi kogenerací, bateriemi, řízením spotřeby a dalšími flexibilními zdroji, tím nižší může být výsledný účet pro spotřebitele,“ uzavírá Martin Pacovský.
Zdroj: ARETE
Často kladené otázky
Jaký je rozpočet kapacitního mechanismu?
Předpokládaný rozpočet je 3,1 až 6,2 miliardy eur.
Jak dlouho bude kapacitní mechanismus fungovat?
Mechanismus má fungovat deset let.
Kdo se může zapojit do aukcí?
Do aukcí se mají zapojit stávající i nové elektrárny, bateriová úložiště a zahraniční kapacity.
Jaké technologie jsou vhodné pro flexibilní výkon?
Jednou z technologií jsou moderní plynové kogenerační jednotky.
