Praha 15. června 2026 – Léto ve městě umí být neúprosné. Rozpálený asfalt, minimum stínu, hluk a prach. Stačí ale pár kroků a prostředí se může výrazně změnit. Zelené vnitrobloky v rušných městech dokážou přinést chládek, klid a čistší vzduch i uprostřed husté zástavby. Jak velký rozdíl to ve skutečnosti znamená, ukazují certifikovaná měření, která uskutečnili odborníci z Technické univerzity v Košicích pro developerskou společnost Corwin. Ta je dlouhodobě aktivní na Slovensku a ve Slovinsku a v Praze nyní staví svůj první rozsáhlý tuzemský projekt Dvory Vysočany.
Zatímco na rušné městské křižovatce v Bratislavě dosahovala při červnových měřeních průměrná teplota vzduchu hodnot přes 31 °C, ve vnitrobloku nedalekého rezidenčního projektu Blumental se ve stejný čas držela na 26,5 °C. Rozdíl téměř pěti stupňů přitom vznikl jen ve vzdálenosti několik desítek metrů v městském centru. „V průběhu letního dne je městský vnitroblok o 15 procent chladnější a poskytuje tak velkou úlevu od veder,“ stojí ve zprávě, kterou vypracovali odborníci stavební fakulty košické univerzity.
Podobně výrazné rozdíly se ukázaly i u hluku a kvality ovzduší. Hladina hluku byla ve vnitrobloku zhruba o 30 % nižší a koncentrace jemných prachových částic klesla o více než desetinu. Pro obyvatele to znamená pozitivní přínos pro vyšší kvalitu jejich života – méně rušivá doprava, lepší kvalita vzduchu a místo, kde se dá skutečně zpomalit, nadechnout a dobře žít i během horkých dnů.
Tyto pozitivní výsledky přináší právě promyšlený způsob výstavby moderních městských vnitrobloků, kterou rozvíjí Corwin ve spolupráci se světově proslulými urbanisty Janem Gehlem a Davidem Simem a nyní jej přináší i do Prahy v podobě svého projektu Dvory Vysočany. „Výsledky měření potvrdily, že za příjemnějším prostředím není nutné odjíždět daleko za hranice města. Rozhodující je to, jak je čtvrť navržená – nejde jen o samotné budovy, ale o celé prostředí mezi nimi. Vnitrobloky, zeleň nebo práce s veřejným prostorem mají přímý dopad na to, jak se lidé ve městě cítí,“ uvádí Jakub Dobrý, country manager Corwin pro Českou republiku. Vnitrobloky přitom nejsou v Praze novinkou, historicky vznikaly v tradičních čtvrtích, jako jsou Vinohrady nebotřeba Karlín. Corwin nyní ve spolupráci s oběma zmíněnými urbanisty přichází s jejich moderní a funkční variantou. Hlavní důraz klade na kvalitu života v nově vznikající čtvrti, a to po vzoru metropolí jako je například Kodaň, jejíž současnou podobu určil právě Jan Gehl.
Ve Vysočanech pracuje Corwin i s dalšími principy moderního urbanismu. Prostředí pro život vylepší i přístup k dopravě. Většina jí bude ukrytá pod zemí, zatímco na povrchu vznikne dostatek zeleně a kvalitního veřejného prostoru, který nabídne přirozený kontrast k rozpáleným a přeplněným ulicím v okolí. „Místo izolovaných budov tak vznikne prostředí, kde se počítá s každodenním životem – od klidného zázemí ve vnitroblocích přes stinná místa pro odpočinek až po živé ulice s obchody a službami. Ambicí projektu je vytvořit čtvrť, kam lidé nepůjdou jen bydlet, ale kde budou chtít trávit svůj volný čas třeba i během horkých letních dní,“ doplňuje Dobrý.
Pozitivní dopady na kvalitu života mají kromě vlastního urbanistického řešení i použité technologie a inteligentní využití zeleně. Pomáhají například vzrostlé stromy na střechách garáží, které dosahují až pětimetrové výšky, nebo dešťové zahrady, jež pomáhají vsakovat veškeré srážky zpět do půdy. „Ani kapka dešťové vody nekončí v kanalizaci a v létě se jejím vypařováním ochlazuje ovzduší,” říká Jakub Dobrý.
Pozitivní dopad zelených řešení v čele se zelenými střechami podtrhují i hodnoty naměřené v praxi. „Specializovaná firma Terradron provedla měření na naší budově Guthaus a v jejím okolí. Její severní věž se zelenou střechou měla 18. července 2024 v době mezi 13:50 a 14:00 průměrnou teplotu na povrchu 49,5 °C. Střecha sousedního nákupního centra pokrytá fóliovou izolací měla o 10 až 15 stupňů více a ve srovnání se střechou ve střední části rezidenčního komplexu, která je porostlá vyšší vegetací, dosáhl rozdíl dokonce až téměř 28 °C. Platí zde jednoduchá rovnice – čím vyšší porost, tím účinněji bojuje s horkem,“ dodává Dobrý s tím, že zelené střechy navíc zachycují dešťovou vodu, filtrují vzduch a vytvářejí zázemí pro biodiverzitu. Všechna tato pozitiva Corwin přenáší i do svých nových projektů – konkrétně Dvory Vysočany budou mít zelení pokryté střechy všech budov.
K vyšší kvalitě života pomáhají i použité technologie. „V našich bratislavských měřeních se u hluku odborníci zaměřili například na vliv kvalitních izolačních oken na pronikání zvuků do bytu, konkrétně do prázdného bytu v 9. patře. Při otevřených oknech činil rozdíl mezi přilehlým parkem (47 dB) a interiérem (44 dB) pouhé 3 dB. Jejich zavření však způsobilo rozdíl až 17 dB. Naměřenou hodnotu 30 dB má například šepot z dálky nebo tichý déšť. Takovou úroveň ‚hluku‘ lze slyšet v noci v tiché ložnici,“ doplňuje Dobrý.
Zdroj: Corwin
https://www.protext.cz.
Často kladené otázky
Jaký je rozdíl v teplotě mezi městskou křižovatkou a vnitroblokem?
Rozdíl činí téměř 5 °C.
O kolik procent je vnitroblok chladnější během letního dne?
O 15 procent.
Jaké další výhody přinášejí vnitrobloky?
Nižší hladinu hluku a lepší kvalitu vzduchu.
