Duševní zdraví zaměstnanců v ČR: vysoké číslo

Praha 6. října 2026 (PROTEXT) –

• 76 % českých zaměstnanců pracuje navzdory vyčerpání, 62 % už kvůli stresu pozoruje pokles pracovního výkonu
• 61 % lidí je často nebo velmi často ve stresu, u 40 % se jeho míra za poslední rok ještě zvýšila
• Odbornou pomoc vyhledá jen 9 % zaměstnanců, většina o svých psychických potížích nemluví ani s nadřízeným

Jen několik dní před Světovým dnem duševního zdraví, který připadá na 10. října, přináší nová studie Mavie Stress Study 2026 pohled na to, jak jsou na tom s psychickým zdravím čeští zaměstnanci. Přestože téměř polovina zaměstnanců (48 %) v České republice hodnotí své duševní zdraví jako (velmi) dobré, realita pracovního života je výrazně méně optimistická. Podle nové studie poskytovatele komplexní zdravotní péče Mavie[1], je 61 % zaměstnanců často nebo velmi často ve stresu a u 40 % se jeho míra během posledního roku ještě zvýšila. Studie Mavie Stress Study 2026 zároveň ukázala, že každý čtvrtý pracující Čech v uplynulém roce opakovaně zažil situace, kdy měl pocit, že už psychicky nemůže dál.

Dlouhodobý stres a vyčerpání se přitom promítají také do pracovního výkonu. Celkem 76 % českých zaměstnanců chodí do práce navzdory vyčerpání a 62 % kvůli stresu pociťuje pokles pracovního výkonu. Jde o tzv. prezentismus – situaci, kdy člověk sice zůstává v práci, ale stres, vyčerpání nebo psychická zátěž mu brání podávat svůj obvyklý výkon. Mezinárodní výzkumy přitom ukazují, že snížená produktivita během pracovní doby může průměrně odpovídat ztrátě 37,2 pracovního dne[2] ročně.

„Stres na pracovišti už není jen individuálním problémem, ale také ekonomickou výzvou. Když lidé pokračují v práci navzdory vyčerpání, problém často zůstává skrytý, jeho dopady na výkon, motivaci i výsledky organizace jsou však velmi reálné. Firmy proto nemohou čekat s řešením až na chvíli, kdy stres vyústí v pracovní neschopnost,“ říká Ondrej Gandel, výkonný ředitel ve společnosti Mavie.

Podobný trend potvrzují výsledky Mavie Stress Study také v Rakousku. Zatímco v Česku pracuje navzdory vyčerpání 76 % zaměstnanců, v Rakousku je to 83 %. Výrazně se však liší důvody, proč lidé pokračují v práci i přes vlastní limity. Finanční důvody uvádí v Česku 69 % respondentů, v Rakousku 39 %. Dopady na pracovní výkon jsou přitom patrné v obou zemích. V Rakousku každý čtvrtý respondent pociťuje (velmi) výrazný pokles pracovní výkonnosti způsobený vlastním stresem, v České republice jde o každého pátého.

O psychických potížích se stále mlčí

Přestože stres a vyčerpání ovlivňují pracovní fungování, odbornou pomoc vyhledává jen 9 % českých zaměstnanců, v Rakousku 14 %. Tři čtvrtiny zaměstnanců navíc za poslední rok s nikým na pracovišti nemluvily o svém duševním zdraví a více než dvě třetiny by se se svými potížemi nesvěřily ani nadřízenému. Důležitým krokem je proto vytvářet podmínky, ve kterých mohou zaměstnanci otevřeně hovořit o svém duševním zdraví a včas získat potřebnou podporu. Firmy k tomu mohou přispět například podporou ze strany managementu, citlivým přístupem vedoucích pracovníků a snadno dostupnými programy a službami na podporu duševního zdraví.

Pro firmy tak nepředstavuje problém pouze pracovní neschopnost, ale také méně viditelná ztráta produktivity přímo na pracovišti. Jen pracovní neschopnost způsobená duševními onemocněními stála českou ekonomiku v roce 2024 16 miliard korun[3]. Skutečné náklady jsou však výrazně vyšší, protože statistiky pracovní neschopnosti nezahrnují právě dopady prezentismu.

Stres manažerů ovlivňuje celý tým

Mavie Stress Study upozorňuje také na významnou roli vedoucích pracovníků. Pokud jsou dlouhodobě pod tlakem, psychická zátěž se nemusí týkat pouze jich samotných, ale může ovlivňovat atmosféru, motivaci i stabilitu celého týmu. Podle studie 23 % zaměstnanců častěji uvažuje o změně zaměstnání, pokud vnímají svého manažera jako dlouhodobě stresovaného.

„Manažeři mají zásadní vliv na to, jak zaměstnanci stres prožívají. Je proto důležité, aby uměli včas rozpoznat varovné signály a správně na ně reagovat. Péče o wellbeing manažerů tak není jen benefitem pro jednotlivce, ale investicí do stability a fungování celého týmu,“ doplňuje Gandel.

Práce je hlavním zdrojem stresu

Pro ekonomicky aktivní obyvatele Česka je práce s podílem 59 % nejvýznamnějším zdrojem stresu, následovaná finanční situací. V pracovním prostředí lidem nejvíce vadí tlak na výkon, dodržování termínů a konflikty s nadřízenými či kolegy. Významnými faktory jsou také stres v pracovních týmech a celková pracovní zátěž. V osobním životě patří mezi největší zdroje stresu finanční problémy, obavy z budoucnosti a každodenní starosti. Významnou roli hrají také poruchy spánku a konflikty s přáteli či rodinnými příslušníky.

Prevence může zachytit problém včas

Výsledky Mavie Stress Study ukazují, že řešení stresu na pracovišti nespočívá pouze v individuální podpoře zaměstnanců. Stejně důležitá je také prevence a způsob, jakým k tématu přistupují manažeři.

„V Mavie stavíme na prevenci a chceme firmám i jejich zaměstnancům pomáhat rozpoznat rizika včas a pečovat o duševní i fyzické zdraví dříve, než se problémy prohloubí. Naší vizí je vytvářet podmínky pro zdraví a dlouhodobě udržitelný život i práci,“ vysvětluje Gandel.

[1] Mavie Stress Study 2026, realizována v červnu a červenci 2026 na vzorku 394 respondentů ve věku 18 až 64 let v ČR. Respondenti pracovali alespoň na 50 % pracovního úvazku, minimálně 30 % tvořili manažeři. Vzorek odpovídal populaci podle pohlaví a věku.

[2] MedMedia 2024.

[3] Tachezyová , Špalková , Hlávka, Institute of Health Economics, Policy and Innovation, Masaryk University (2025). 

Zdroj: Mavie Next GmbH