Chlumský rybník uvolní místo původním rybám

Výsledky tříletého mapování ryb Šumavy ukázaly cestu, jak podpořit původní druhy v době klimatických změn. Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR.

Chlumský rybník se 9. listopadu zcela vypustí. Současné ryby, které neodpovídají přírodním podmínkám Šumavy, se odstraní, a naopak se zde vytvoří prostor pro původní druhy – především pstruha obecného a chráněnou mihuli potoční. Změna je jedním z výsledků projektu Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy, při němž odborníci z Biologického centra AV ČR v posledních letech podrobně mapovali výskyt a stav rybích populací na Šumavě. Mapování ukázalo nejen to, kde se původní druhy ryb stále vyskytují, ale i v jakém jsou stavu a jak je možné jejich populace podpořit.

Silná populace mihule potoční se na Šumavě vyskytuje v Polecké nádrži nebo v Rybníčku u Českých Žlebů. Původní populace pstruha jsou v ledovcovém jezeře Laka nebo bavorské nádrži Frauenau. „Chlumský rybník má potenciál stát se velmi zajímavým místem, protože vytvoří prostředí pro oba druhy zároveň. Navíc lze předpokládat, že místo prospěje i obojživelníkům a dalším bezobratlým živočichům. Díky změně rybí obsádky se také zvýší kvalita vody,“ říká výzkumník Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR.

Rybník v chladných šumavských podmínkách

Chlumský rybník leží v nadmořské výšce 750 metrů. V současnosti v něm žijí štika obecná, okoun obecný, kapr obecný, perlín ostrobřichý a také nepůvodní invazní karas stříbřitý. V chladné a málo úživné vodě zde ryby rostou pomalu. V potoce nad rybníkem přitom stále přežívají původní populace chráněné mihule potoční a pstruhů obecných. Jejich životní podmínky ale v posledních suchých letech výrazně komplikují nízké průtoky a rostoucí teploty. Pokud navíc splují do rybníka, stávají se kořistí štik a okounů anebo se současnou rybí obsádkou bojují o prostor a potravu. Vysoký podíl kaprovitých ryb v rybníce navíc potlačuje zooplankton, při jehož nedostatku dochází k rozvoji řas a sinic, což výrazně zhoršuje kvalitu vody.

Proměna rybníka bude vyžadovat spolupráci několika organizací. Vlastník rybníka, město Volary, zajistí technickou stránku vypuštění – vytvoření obtoku loviště pomocí systému trubek a odčerpání zbývající vody. Rybník totiž vzhledem ke své konstrukci není možné zcela vypustit. Český rybářský svaz se zapojí do odlovení ryb a následný přesun do vhodných sportovních revírů v níže položených oblastech. Správa Národního parku Šumava bude dohlížet na manipulaci s rybami a současně kontrolovat případné dopady výlovu na zvláště chráněné organismy a jejich biotopy. Biologické centrum AV ČR bude celou akci koordinovat a zajišťovat odborný dohled.

Výlovem však dění na Chlumském rybníce nekončí. Po jeho opětovném přirozeném napuštění místo samovolně obsadí pstruzi a mihule a na jaře lze čekat, že rybník už bude plný obojživelníků. Společné úsilí několika organizací tak promění rybník v útočiště původních druhů v jejich přirozených podmínkách a přispěje k zachování šumavské biodiverzity.

Zdroj: Akademie věd České republiky