Zastavme epidemii kardiovaskulárních onemocnění! Souhrn slovem a obrazem

Národní kardiovaskulární plán 2025–2035, schválený loni v prosinci, klade důraz na prevenci, včasný záchyt a efektivní léčbu. V České republice se s hypertenzí léčí přes 2,2 milionu lidí a jejich počet dále roste, navíc 40 procent z nich je v produktivním věku. Co s tím? Cesta knápravě vede přes prevenci, včasnou diagnostiku a účinnou léčbu s nasazením fixních kombinací medikamentů, shodli se účastníci debaty ČTK Connect.

Lidská populace se dožívá stále vyššího věku, nicméně konec života často provázejí nejrůznější choroby. V řadě případů jde o kardiovaskulární onemocnění, způsobené vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem nebo diabetem. Příčiny jsou známé: nedostatek pohybu, nadváha, nezdravá strava. V boji proti těmto faktorům pomáhají dva recepty: prevence a včasná diagnostika, shodují se odborníci. 

„Hypertenze je onemocnění, které můžeme léčit. Můžeme ho včas diagnostikovat, a to díky preventivním prohlídkám, které jsou velkoryse hrazeny ze zdravotního pojištění. V České republice jsme díky spolupráci mezi všeobecnými praktickými lékaři, odbornými ambulancemi a specialisty schopni léčit nejenom ty nejzávažnější stavy, ale také efektivně zabránit rozvoji komplikací hypertenze u mírnějších forem,“ zdůraznil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze, místopředseda ČKS a spoluautor Národního kardiovaskulárního plánu (NKP). Lékaři i pojišťovny čekají změny zejména od zlepšení digitalizace českého zdravotnictví. Ta může nabídnout provázaná data například mezi laboratorními hodnotami krevního tlaku, což umožní mnohem lepší výměnu informací. „Počítáme s tím, že vytvoříme strukturovanou péči – přechod pacienta od všeobecného lékaře – praktického lékaře – ke specialistovi a zpět bude plynulejší a bude na sebe navazovat,“ uvedl Aleš Linhart.

V hlavní roli praktičtí lékaři

První linii tvoří praktici. Statistiky ukazují, že až 80 % kardiovaskulárních příhod se dá předejít – jenže na preventivní prohlídky dochází polovina obyvatel. Proč tomu tak je? „Těch aspektů a příčin je víc. Nejde jen o to, že pacienti mohou odmítat preventivní prohlídky. V ordinaci má hypertenzi každý čtvrtý, ale je otázkou, jestli máme na pacienty dostatek času. Abychom příchozímu během patnácti minut změřili tlak opakovaně a v klidu mu vysvětlili, co je vlastně hypertenze, správně mu navolili léčbu, pobavili se o cílových hodnotách tlaku, jednou ročně mu udělali EKG i krevní testy… Na to praktický lékař při obratu dejme tomu čtyřiceti až padesáti pacientů za den, nemá tolik času,“ konstatoval MUDr. Igor Karen, praktický lékař, člen výboru SVL, spoluautor doporučených postupů pro VPL pro léčbu hypertenze. Roli hraje také to, že vysoký tlak nebolí. „Pacient ztrácí adherenci k léčbě, když necítí bolest. To znamená, že přestává brát léky – když si je zapomene vzít, nic se z jeho pohledu neděje. My ale vidíme, že po čase mu začne selhávat srdce nebo si zadělává na zrychlenou aterosklerózu a na cévní mozkovou příhodu. Snažíme se mu říci, že když nebude dobře léčený na vysoký tlak, hrozí mu infarkt a mrtvice,“ vysvětlil Igor Karen. 

Lékaři pracují s tzv. bezpečnou hodnotou krevního tlaku, která se pohybuje u systolického ukazatele mezi 120 až 129 milimetry rtuti. Alarmující je, že takového stavu dosahuje pouze 10 % hypertoniků. „Tohoto cílového krevního tlaku pomáhají dosahovat tzv. fixní kombinace, kdy jedna tableta obsahuje více léčivých látek s různými účinky. Je to méně složité léčebné schéma, předepisuje totiž méně tablet. Na tomto poli jsme udělali obrovský pokrok. Malou rezervu vidím v použití těchto fixních kombinací při nasazení léčby. Ještě pořád se někteří lékaři bojí fixní kombinaci rovnou nasadit,“ řekla MUDr. Eva Kociánová, Ph.D., kardioložka a vedoucí lékařka centra pro hypertenzi a sekundární prevenci FN Olomouc. „V momentě, kdy mají pacienti léky proti vysokému cholesterolu propojené s léky na snížení krevního tlaku, pomáhá to jejich pravidelnému užívání a razantnímu ovlivnění obou dvou těchto rizikových faktorů najednou,“ podotkla Eva Kociánová. 

Video z první části debaty odvysílané 11. září si můžete pustit ZDE.

Nebát se jít k lékaři 

Poloviční absence lidí při preventivních prohlídkách představuje do budoucna velkou výzvu. Důležité je pacienty nestrašit, ale motivovat, připomněl Aleš Linhart. „Musíme se zapojit všichni. Nejenom lékaři, zdravotnický systém, ale i pacient. Ta kooperace je naprosto nezbytná. Spadá sem i domácí měření krevního tlaku. To je záležitost, která je plně v rukou pacienta, a nám by se tak mohlo společně podařit snížit průměrný krevní tlak třeba o pár milimetrů rtuti. V praxi to může znamenat desítky procent redukce kardiovaskulárního rizika, a tím pádem dožití se vyššího věku ve zdraví. To je cíl, který si Národní kardiovaskulární plán vytyčil,“ shrnul spoluautor toho konceptu. 

Nový pomocník: centrální sběr dat

Dalším hostem pořadu byl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. Ladislav Dušek. Potvrdil, že aktuální epidemiologická situace v případě hypertenze a dyslipidemie není v Česku dobrá. Upřesnil, že jde o čísla, která pocházejí z centrálních dat zdravotních pojišťoven. „Přišlo mi to jako nemožné, a to jsou ta čísla podhodnocená,“ připustil Ladislav Dušek. Léčených pacientů s hypertenzí je podle dostupných statistik kolem 2,2 až 2,3 milionu. „Bavíme se o dospělých lidech, takže když si představíte zhruba nějakých osm milionů dospělých, tak je to opravdu velmi podstatné číslo. Je to čtvrtina nebo pětina pacientů.“ Nejrizikovější je v této souvislosti stoupající trend. „Když se podíváme do zpětného zrcátka, do doby před deseti lety, ten nárůst je víc než 20 %. A lze se domnívat, že ta čísla porostou dál,“ varoval profesor. 

Rozhovor s profesorem Duškem je k dispozici ZDE.

Na vzestupu je i diabetes a další nemoci „Ve vysokých hodnotách vidíme stovky tisíc pacientů s ischemickou chorobu srdeční. Podstatná část dospělé české populace trpí těmito chorobami, nejhorší je jejich epidemiologický nárůst. Každých deset let je to 20 %.“ S tím souvisí růst nákladů na zdravotní péči. „U diabetu se houpe každoroční visačka u veřejného zdravotního pojištění přes 110 miliard korun. A na sociální straně, u invalidity, nemocenské, ošetřovného, příspěvků na péči je to 26 miliard korun. Za posledních pět let to nabylo přibližně o 30 až 40 %,“ vypočetl Ladislav Dušek. Se započtením dalších onemocnění se současné náklady blíží ke stovkám miliard korun. Takto velké by mohly být potenciální úspory. Velkou naději vkládá profesor do elektronizace ve zdravotnictví. „My lékaři a zdravotní pojišťovny vidíme, že dotyčný občan si nechal občas odebrat krev a že měl třeba měřenou hladinu cukru nebo cholesterolu. Ta hodnota není hlášená, není centralizovaná. Podobně je to u krevního tlaku. Teď, na základě novely zákona, bude možné – jako povinný minimální datový standard – tyto hodnoty centralizovat. Tedy sbírat je, znát. A tím můžeme ledacos změnit,“ doufá profesor.