Ceny Wernera von Siemense 2025: Ocenění za Nejlepší disertační a diplomovou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 a Ocenění za Nejlepší disertační a diplomovou práci zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou.
Ocenění za Nejlepší disertační práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Jakub Rozlivek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, za nejlepší diplomovou práci jej získala Ing. Elizaveta Isianova z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.
Ocenění za Nejlepší disertační práci zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou získal Ing. Vojtěch Blažek, Ph.D.z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, ocenění za nejlepší diplomovou práci v této kategorii získal Ing. Tomáš Fryšták z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Řídicí systém dává robotům zrak a hmat
 |
 |
 |
 |
Aby se roboti mohli rozšířit mimo oplocené zóny do pracovních a obytných prostor sdílených s lidmi, musejí se naučit fungovat v dynamickém a nepředvídatelném prostředí. Avšak jejich plošnému rozšíření navzdory velkým očekáváním stále brání problémy s bezpečností. Oceněná disertační práce Jakuba Rozlivka Vnímání a bezpečnost při interakci člověka s robotem v těsné blízkosti se zaměřuje na tyto výzvy, konkrétně na zlepšení bezpečnosti a efektivity interakce člověka s robotem v těsné blízkosti. Práce zkoumá, jak roboti mohou lépe „vidět“ své okolí pomocí kamer a dalších senzorů a jak mohou tyto informace využít k řízení pohybu. Ukazuje také, jak velký vliv mají měkké ochranné prvky na snížení síly nárazu při kontaktu s člověkem. Nejvýznamnější částí je pak návrh řídicího systému, který umožňuje robotu rychle reagovat, vyhýbat se lidem a pohybovat se podobně jako člověk.
Roboti získají chytrý zrak
 |
 |
 |
 |
Diplomová práce Elizavety Isianové Odhad pozice úchopu objektů pomocí multimodálních modelů se zaměřuje na jednu z klíčových výzev v robotice – autonomní manipulaci s objekty v reálném světě. Přináší řešení, které do procesu plánování úchopu integruje moderní vizuálně-jazykové modely (VLMs), které fungují podobně jako ChatGPT, ale navíc mají „oči“. Elizaveta Isianova vyvinula s použitím VLM metodu pro generaci úchopových pozic s šesti stupni volnosti (6-DoF) pro dva typy uchopovačů: paralelní uchopovač a vakuový uchopovač. Práce v této fázi nepředstavuje finální řešení tohoto komplexního problému, ale díky přenosu nejnovějších poznatků z oblasti umělé inteligence do praktické robotiky představuje významný příspěvek do rychle se rozvíjející oblasti, která má obrovský potenciál pro budoucnost. Uplatnění může nalézt v průmyslové výrobě, v logistice a e-shopech, stejně jako v domácí a servisní robotice.
Elektromobil jako pojízdná baterie
 |
 |
 |
 |
Oceněná práce Vojtěcha Blažka Optimalizace ve SMART GRID se zabývá optimalizací provozu chytré energetické infrastruktury (smart grid) se zaměřením na integraci elektromobility prostřednictvím technologie Vehicle-to-Grid (V2G). Elektromobil zde není vnímán jen jako spotřebič, ale také jako „pojízdná baterie“. Vojtěch Blažek navrhl vícekriteriální optimalizační postup, který současně zohledňuje výrobu z obnovitelných zdrojů, bateriová úložiště, elektromobily i tarifní režimy připojení k distribuční soustavě. Disertační práci zpracoval ve spolupráci s centrem CEET na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Výsledky jsou využitelné v chytrých domácnostech, firemních areálech, univerzitních kampusech, průmyslových mikrosítích i v oblasti kritické infrastruktury. V praxi mohou přispět k lepšímu využití lokálních obnovitelných zdrojů, omezení špičkového zatížení distribuční sítě a zvýšení odolnosti systému při poruchách nebo výpadcích.
Využití trakčních napájecích stanic k podpoře elektrické sítě
 |
 |
 |
 |
Diplomová práce Tomáše Fryštáka Analýza provozu měničových napáječů trakční soustavy 25 kV / 50 HZ v režimu podpůrných služeb se zaměřuje na možnost využití trakčních napájecích stanic nejen k napájení vlaků, ale také k podpoře elektrické sítě. Díky aktivnímu měniči může stanice elektřinu odebírat a současně ji v případě potřeby také vracet zpět do sítě. Tím pomáhá udržovat správné napětí a zlepšovat kvalitu dodávané elektrické energie. Pro posouzení těchto možností Tomáš Fryšták vytvořil simulační model v programu PSCAD, který zahrnuje napájecí síť, transformátory, filtry a samotný měnič. Model vychází z reálných dat zatížení trakční soustavy podle skutečného provozu vlaků a zohledňuje technická omezení zařízení, jako jsou maximální napětí a proudy. Cílem je analyzovat dostupnost jalového výkonu při různých úrovních zatížení trakční soustavy a posoudit schopnost stanice přispívat k regulaci napětí v síti. Výsledky této diplomové práce lze v praxi využít především v oblasti provozu a řízení distribučních elektrických sítí, které napájejí trakční soustavy. Navržené řešení je průkopnické nejen v rámci České republiky, ale i v evropském měřítku.
Diplomová práce Ing. Tomáše Fryštáka z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně Analýza provozu měničových napáječů trakční soustavy 25 kV / 50 HZ v režimu podpůrných služeb se zaměřuje na možnost využití trakčních napájecích stanic nejen k napájení vlaků, ale také k podpoře elektrické sítě.
Cenu Wernera von Siemense pořádá již 28 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 56 odborníků a zástupců akademické obce. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
