Moderátorka Libuše Bautzová hovořila s analytikem, expertem na evropské záležitosti a členem poradního orgánu vlády NERV Petrem Zahradníkem o dopadu geopolitických změn na chod unijní politiky soudržnosti, kterou zpravidla sedmiletý finanční rámec zacementuje a nemění. Momentálně je tomu jinak, a EU se snaží najít odpovědi na celou řadu nových otázek.
V minulých dílech podcastů, které natáčí ČTK Connect jako součást projektu Veřejná debata o evropských fondech, mimo jiné zaznělo, že důležitým datem pro Českou republiku je přelom června a července. V tu dobu mělo ministerstvo pro místní rozvoj coby Národní orgán koordinace procesu čerpání z evropských fondů ukončit práce na návrhu Strategického rámce politiky soudržnosti po roce 2027 a předložit ho vládě. Stalo se 2. července 2025. V podcastu, který tomuto kroku předcházel, jsme zjišťovali podrobnosti daného konceptu.
“Protože se práce na daném materiálu povedlo včas ukončit a předložit ho ministrům, může fungovat a plnit svůj účel. To znamená být obsahovým podkladem pro vyjednávání České republiky o budoucí podobě evropských fondů,“ zmínil Petr Zahradník, který se na textu podílel z pozice externího experta.
Dokument byl rozdělen do několika tematických bloků, jako jsou životní prostředí, energetika a mobilita, původně kapitola udržitelnost. Dalšími jsou vzdělávání, výzkum, inovace a podnikání, dále eGovernment, kybernetická bezpečnost a digitalizace. Poslední částí je sociální a zdravotní oblast a dostupné bydlení.
„Podstatnou složkou je kapitola věnovaná návratným finančním nástrojům, kde je zdůrazňováno, že to příští období by už nemělo být dominantně dotační, ale mělo by v rozumné míře využívat právě návratné finanční nástroje,“ zdůraznil Zahradník. Další věcí, kterou ocenil, je zpracování takzvané územní dimenze. „To znamená typologie území, které je vhodné pro to, aby se přijímaly prostředky z kohezní politiky. Asi se shodneme na tom, že bohatá území typu hlavní město Praha, Brno, případně některá jiná velká města nebo bohaté regiony už by neměly být z hlediska kohezní politiky tak velkoryse odměňovány. Pozornost by měla být zaměřena především na regiony méně rozvinuté, které si nemohou samy pomoci a kde má kohezní politika daleko větší efekt.“
Zavedený termín doprava nahradil v návrhu pojem mobilita. „Je tam viditelný pokles priority v oblasti silniční dopravy. Zdůrazňována je silně doprava železniční, nejrůznější inteligentní dopravní systémy a tak dále,“ uvedl Zahradník. Novinkou v chystané kohezní politice je výraz odolnost – má jít o schopnost ustát nečekané vlivy, jakým byl třeba covid-19.
Celý podcast si můžete poslechnout ZDE:
V každém případě platí, že přísun peněz z EU do České republiky bude po roce 2028 menší, mimo jiné kvůli srovnání kroku tuzemských regionů s unijním průměrem. Rozebírali jsme v minulém podcastu. O to důležitější bude, aby mělo Česko jasně formulované priority. „Evropská komise zveřejní v polovině července svůj návrh nařízení (ohledně příštího víceletého finančního rámce, pozn. red.) a začnou být připravovány operační programy v ČR. Tam je prostor pro priority. Dokument, o kterém se bavíme, je z tohoto pohledu formulován docela výstižně.“ Osobní důraz klade analytik na konkurenceschopnost, což je problém, se kterým se potýká ve vztahu k ostatnímu světu celá unie.
|
 |
 |
 |
 |
 |
Koncept, o němž byla řeč, vzal kabinet na vědomí (více ZDE). Teď bude na tahu, jak už bylo zmíněno, Evropská komise, a Česko se pokusí reagovat. „Tento materiál bude mít podle mého názoru pokračování v něčem, co je v současné době nazýváno Dohoda o partnerství. V příštím období se to asi bude jmenovat jinak, ale bude to deštník nad evropskými fondy nejenom z kohezní politiky, ale nad všemi těmi, které mají tzv. národní obálku, kromě společné zemědělské politiky. Následovat bude vyjednávání a tvorba operačních programů,“ shrnul Petr Zahradník.
Poslední, celkově šestý podcast z letošního cyklu Veřejná debata o evropských fondech, natočí a zveřejní ČTK Connect v srpnu.
