Praha 16. ledna 2026 (PROTEXT) – Loňský rok přinesl tuzemskému vinařství významné mezinárodní úspěchy. Vinařský fond v roce 2025 podpořil 18 exportních akcí, které pomohly prezentovat moravská a česká vína a vinařskou kulturu v zahraničí. Většina domácí produkce směřuje na Slovensko, ale prioritou exportních aktivit je nyní vyhledávání nových příležitostí i na dalších zahraničních trzích.
„Po roce 2024, zaměřeném na stabilitu objemu vývozu, se strategie Vinařského fondu (vypracovaná Národním vinařským centrem) v roce 2025 posunula směrem k vysoké hodnotě a kvalitě. Prioritou již není kvantita, ale budování prestiže na náročných zahraničních trzích. Systematická podpora a účast na světových akcích otevírají cestu k reálným úspěchům, které potvrdí oficiální statistiky v průběhu roku,“ zhodnotil ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar.
Z aktuální exportní strategie vyplývá, že naše vína mají na globálním trhu velmi specifický profil, který odpovídá moderním trendům. Na rozdíl od unifikované světové produkce sází Česká republika na svou polohu v chladnější části Evropy. „Naše vína nabízejí zajímavou alternativu díky své svěžesti, lehkosti a unikátní struktuře kyselin. Právě tyto vlastnosti jim dávají nezaměnitelný charakter a zajišťují, že jsou pro moderního spotřebitele velmi atraktivní,“ vysvětlil Zbyněk Vičar.
Mezi hlavní pilíře, na které se tuzemský export zaměřuje, patří prezentace lokálních odrůd jako je aromatická Pálava, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Frankovka; světových odrůd (Ryzlink rýnský, Sauvignon a pinotové odrůdy) s unikátním moravským a českým rukopisem, moderní odolné odrůdy (PiWi) a často nejúspěšnější nízkointervenční vína. Právě tato pestrost má veškeré předpoklady otevírat dveře do nejlepších světových restaurací a specializovaných obchodů.
V roce 2025 se podpora exportu Vinařského fondu soustředila na trhy s největším potenciálem, kde konzumenti vyhledávají nové vinařské regiony. Moravská a česká vína se úspěšně prezentovala v Polsku, Německu, Velké Británii, Kanadě, ale také v Japonsku, Jižní Koreji nebo na Tchaj-wanu. Významná byla účast moravských a českých vinařů zejména na největším světovém veletrhu Prowein v Německu, na prestižním veletrhu Warsaw Wine Experience a především pak na světové výstavě EXPO v Ósace a na půdě českého velvyslanectví v Tokiu. Výsledky této cesty v kombinaci s následnými aktivitami potvrzují, že český styl vín dokonale rezonuje s náročnou asijskou gastronomií a kulturou. Česká republika se zde ukázala jako sebevědomá vinařská země, která kromě kvalitního produktu nabízí i silný příběh a láká turisty k návštěvě moravských a českých vinic.
„Úspěch v Japonsku není jen o prodaných lahvích, ale o prestiži. Navázali jsme například spolupráci s L´École du Vin, nejvlivnější vinařskou školou v Japonsku. Jejich lektoři a špičkoví sommelierští garanti nyní pomáhají šířit povědomí o našem unikátním terroir mezi VIP klientelu a budoucí profesionály,“ uvedla Dagmar Fialová, která vede exportní aktivity v Národním vinařském centru a dodala, že mezi další konkrétní výsledky exportních aktivit patří i zalistování moravských vín do lístku luxusní sushi restaurace Tagasago v Tokiu. O úspěchu svědčí i vyprodané sommelierské večery v tokijské restauraci Albero Nero pod vedením špičkových odborníků, jako je Masakatsu Yatabe či Keiko Tange.
Kromě Asie se v roce 2025 podařilo upevnit obchodní vztahy ve Švédsku, Polsku, Finsku, Velké Británii a Kanadě.
Úspěšnému vstupu na zahraniční trhy napomáhá také vytvoření exportní databáze padesáti vinařů, kterou Vinařský fond společně s Národním vinařským centrem již třetím rokem sestavuje a každoročně aktualizuje. Tuzemská vinařství mají možnost se do ní přihlásit a pokud projdou komplexním hodnocením, stanou se součástí výběru pro zahraniční veletrhy a mise.
Všechny exportní aktivity probíhají v úzké koordinaci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zahraničních věcí, agenturou CzechTourism a Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy. Společným cílem je, aby do deseti let tvořil export 10 % celkové produkce českých a moravských vín.
Zdroj: Kateřina Martykánová
