
Praha 10. února 2026 (PROTEXT) – Proč se kapitál přesouvá do MedTech, HealthTech, duševního zdraví a longevity
Ještě před pár lety platilo, že investice do zdravotnictví a medicínských inovací byly příležitostí velkých fondů, strategických hráčů a úzké skupiny odborných investorů. Dnes se situace rychle mění. Zdravotnictví se stává jedním z hlavních světových investičních témat, nejen kvůli mnohdy velmi nadstandartním výnosům, ale i kvůli společenské potřebě: stárnutí populace, vysoké výdaje rodinných i státních rozpočtů, nedostatek kapacit péče a zátěž rodin, které se starají o dlouhodobě nemocné.
Současně se otevírají nové cesty, jak se na tomto trendu může podílet širší investorská veřejnost, od akciových trhů a tematických fondů až po crowdfunding (skupinové financování).
Proč právě teď: nemoc jako nejdražší „skryté břemeno“ společnosti
Zdravotnictví už dávno není jen výdajová položka státu. V mnoha oblastech se z něj stává strategická infrastruktura a zároveň sektor, kde „neřešení problému“ vychází v čase extrémně draze.
Typickým příkladem je demence a Alzheimerova nemoc. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žilo v roce 2019/2020 s demencí celosvětově zhruba 55 milionů lidí a celkové náklady spojené s demencí dosáhly v roce 2019 přibližně 1,3 bilionu dolarů; zhruba polovina těchto nákladů souvisí s neformální rodinnou péčí.
Mezinárodní organizace Alzheimer’s Disease International uvádí, že počet lidí s demencí může růst na zhruba 78 milionů do roku 2030 a 139 milionů do roku 2050. Dlouhodobá péče má často odlišnou dynamiku než u řady onkologických diagnóz: nejde jen o zdravotní úkony, ale o roky dohledu nad bezpečností, hygienou, stravou a orientací v prostoru i čase. Právě proto jsou pro plátce péče i státy klíčové včasná diagnostika, prevence a šetrné, ideálně neinvazivní terapie.
Česká realita: kapacity péče narážejí na limity
Česká republika není výjimkou. Tlak na systém dlouhodobé péče a sociálních služeb se v posledních letech dostává do veřejné debaty častěji, mimo jiné kvůli nepříznivé demografii a nedostatku kapacit.
Česká média upozorňují na riziko, že bez zásadních investic a koordinace může v příští dekádě docházet ke zhoršování dostupnosti péče o seniory; regionální predikce varují před výrazným nárůstem populace 70+ a současně i rostoucím počtem lidí s diagnostikovanou i nediagnostikovanou demencí. Právě tento tlak zvyšuje ochotu podporovat nové modely péče (domácí péče, telemedicína, digitální monitoring), diagnostiku i terapie.
Co znamená pojem „medicína budoucnosti“
„Medicína budoucnosti“ označuje proměnu zdravotnictví od reaktivního „léčení následků“ k modelu, který je prediktivní, preventivní a personalizovaný: opírá se o včasnou diagnostiku, biomarkery a data (včetně digitálního monitoringu a telemedicíny), aby zachytával rizika dříve, zkracoval dobu závislosti na péči a zvyšoval soběstačnost, tedy přesně v logice, kterou dnes tlačí demografie, přetížení kapacit a ekonomika chronických onemocnění.
Investoři a farmaceutické firmy zrychlují: MedTech akvizice jako signál změny
Skutečný směr sektoru nejlépe ukazuje tok kapitálu strategických hráčů, velkých farmaceutických a MedTech skupin, které systematicky nakupují technologie s jasným klinickým přínosem a globálním potenciálem.
Příklady některých MedTech akvizic (2024–2026)
- Johnson & Johnson koupil Shockwave Medical (intravaskulární litotrypse) v transakci kolem 13,1 mld. USD.
- Novo Holdings převzal Catalent za zhruba 16,5 mld. USD (výrobní kapacity a infrastruktura moderní farmacie).
- Abbott koupil St. Jude Medical za přibližně 25 mld. USD (kardiologie a zdravotnické prostředky).
- Medtronic získal Covidien v transakci kolem 43 mld. USD (chirurgická a minimálně invazivní řešení).
- Philips koupil BioTelemetry za zhruba 2,8 mld. USD (vzdálený monitoring a diagnostika).
- Siemens Healthineers akvíroval Varian Medical Systems za zhruba 16,4 mld. USD (onko/radiologické technologie).
- Danaher koupil Abcam za přibližně 5,7 mld. USD (diagnostika, biomarkery, výzkumná infrastruktura).
Tyto transakce ukazují, že globální hráči nehledají jen nápady, ale řešení s ověřenou klinickou hodnotou, regulatorní průchodností a možností rychlého škálování.
Neurologické a duševní zdraví: velký zájem investorů
Po letech opatrnosti se pozornost investorů i firem vrací k mozku, neurovědám a duševnímu zdraví. Zatímco ještě před několika lety byla neurologie považována za vysoce rizikovou oblast, v letech 2023–2025 došlo k viditelnému obratu. Hodnota M&A (fúze a akvizice) transakcí v oblasti neurologie a psychiatrie dosáhla v roce 2025 přibližně 30,7 mld. USD a segment CNS (centrální nervová soustava) podle souhrnných dat poprvé překonal i tradičně dominantní onkologii.
Zvlášť výrazné zrychlení nastalo v letech 2024–2025 v oblasti neuropsychiatrie a neuromodulace. Johnson & Johnson oznámil akvizici Intra-Cellular Therapies za přibližně 14,6 mld. USD a Boston Scientific dokončil převzetí Axonics za zhruba 3,7 mld. USD. Tento trend opět potvrzuje posun směrem k projektům s jasnou klinickou a regulatorní trajektorií a potenciálem škálování.
Ekosystém propojení inovátorů a kapitálu
Vedle samotných investic roste i infrastruktura, která propojuje inovátory s investory, strategickými partnery a odborníky. Příkladem je Life Science Intelligence (LSI) z USA, které buduje MedTech výzkumné a networkingové zázemí a organizuje konference zaměřené na budování partnerství. Podobné platformy zrychlují trh a zvyšují přehlednost investičních příležitostí i pro drobné investory.
HealthTech, prevence a longevity
Zdravotnictví se významně posouvá směrem k prevenci. Roste význam trhu označovaného jako „longevity“, tedy dlouhověkost, delší období soběstačnosti a prevence chronických nemocí. Podle organizace Rock Health dosáhlo financování amerických startupů v digitálním zdraví v roce 2025 zhruba 14,2 mld. USD, přičemž konec roku přinesl nejvyšší kvartální aktivitu od poloviny roku 2022.
Crowdfunding ve zdravotnictví: dostupná forma financování
Pro české investory je zásadní, že se rozšiřují vstupní brány do sektoru zdravotnictví. Crowdfunding a investiční platformy umožňují přístup i mimo tradiční fondové struktury. Evropský rámec pro crowdfunding navíc sjednotil pravidla napříč EU a přiblížil tento typ financování běžným investorům.
Společenská odpovědnost a investice: proč lidé víc řeší „kam dávám peníze“
Veřejná debata se mění. Mnoho investorů dnes váží nejen výnos, ale i dopad. Ve zdravotnictví to platí dvojnásob: kvalitní prevence, diagnostika a léčba znamenají méně let závislosti, menší zátěž pro rodiny a nižší tlak na veřejné rozpočty, což je u demence obzvlášť patrné.
Závěr: Globální hra a logika „Big Pharma“
Dnešní tempo změn přeje těm, kteří umějí expandovat i mimo domácí trh. Zdravotnictví se dnes dostává do bodu, kdy se z inovací stávají obchodně a regulatorně uchopitelné platformy. Demografický tlak, technologický pokrok a neudržitelná ekonomika chronických onemocnění nutí celý sektor ke strukturální přestavbě a globální kapitál na tento posun reaguje konkrétními akvizicemi a partnerstvími.
Velké farmaceutické a zdravotnické skupiny systematicky vyhledávají klinicky ověřené, regulatorně průchozí a škálovatelné projekty. Právě v této fázi se láme investiční příběh, nejzajímavější projekty obstojí v praxi a stanou se cílem licenčních dohod, strategických vstupů či úplných akvizic. Pro české investory je dnes výjimečné, že se k této fázi mohou dostat dříve než v minulosti. Výzvou zůstává schopnost dívat se na zdravotnické projekty optikou globálního trhu, porozumět logice tzv. „Big Pharma“ a rozpoznat moment, kdy se z inovace stává aktivum, o které se na mezinárodní úrovni skutečně soutěží.
Autor: David Maršálek
www.H2Global.group | www.MolekularniVodik.cz | www.H2invest.cz
O autorovi
David Maršálek je zakladatel a majitel skupiny H2 Global Group, která se zaměřuje na vývoj, klinickou validaci a mezinárodní škálování zdravotnických technologií založených na využití molekulárního vodíku a na propojování kapitálu s inovacemi v oblasti MedTech, HealthTech a dlouhodobé péče. Pod jeho vedením skupina získala unikátní patentová řešení z Japonska, včetně zapojení špičkového japonského výzkumného týmu, a vybudovala silnou technologickou i vědeckou základnu s globálním přesahem. V lednu 2026 H2 Global Group zahájila klinickou studii schválenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a současně vstoupila do registrační fáze prvního zdravotnického prostředku na světě využívajícího molekulární vodík v oblasti neurodegenerativních onemocnění, s jasně definovanou strategií budování medicíny budoucnosti prostřednictvím škálovatelné technologické platformy, rozšiřitelné do dalších oblastí medicíny. Skupina se tím posouvá do fáze, která je v MedTechu považována za klíčový bod tvorby hodnoty, kdy klinická data a regulatorní průchodnost typicky vedou ke skokovému růstu valuace projektů a zvýšenému zájmu strategických partnerů. I proto H2 Global Group zaznamenává rostoucí zájem investorů a podnikatelů z Česka i zahraničí, kteří hledají možnost zapojení do projektu s globálním tržním potenciálem a výrazným společenským dopadem. David Maršálek má více než 14 let zkušeností a odbornost v oblasti molekulárního vodíku a jeho praktických aplikací v prevenci a spotřebitelských aplikacích, stejně jako ve zdravotnictví. Vybudoval mezinárodní tým špičkových odborníků od Japonska přes Evropu po USA a svými aktivitami směřuje k budoucí spolupráci s globálními hráči v oblasti farmacie a MedTech při zavádění molekulárního vodíku do regulovaného zdravotnictví jako součásti „medicíny budoucnosti“, prostřednictvím klinicky a regulatorně ukotvené, škálovatelné platformy. To vytváří předpoklady pro strategické dohody a následně i pro M&A zájem globálních hráčů, kteří už dnes aktivně vyhledávají podobné platformy s jasnou klinickou a regulatorní trajektorií a globálním škálovacím potenciálem.
Zdroj: H2 Global Group
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
