Pozůstalost: které smlouvy a dluhy přetrvávají?

Po smrti blízké osoby je pochopitelně velmi obtížné najít sílu a energii na řešení toho, co se bude dít s jejími závazky. Některé smlouvy zanikají, jiné pokračují a k jejich vypořádání dochází v rámci pozůstalosti. V následujícím textu shrnujeme, s čím je dobré v této obtížné situaci počítat.

Nároky a dluhy po smrti spotřebitele

Ze smluv nemusela zemřelému plynout jen povinnost něco zaplatit, ale také práva vůči druhé straně. U těchto nároků je potřeba posoudit, zda byly vázány výhradně na jeho osobu. Právo čerpat osobní kurz, individuální péči nebo nepřenosné členství smrtí zaniká. Ostatní nároky se stávají součástí pozůstalosti.

U dluhů platí podobné pravidlo. Zaniká pouze povinnost, kterou mohl splnit výhradně zemřelý, například závazek konkrétního hudebníka vystoupit na koncertě. Běžnou povinnost zaplatit za již poskytnuté plnění však může splnit i někdo jiný. V pozůstalosti se proto řeší například nezaplacená cena dodaného zboží, neuhrazené vyúčtování nebo nesplacený úvěr. V běžných spotřebitelských vztazích bude většina práv i dluhů patřit do pozůstalosti.

Telefon a internet

Podle výkladu Českého telekomunikačního úřadu smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací zaniká dnem úmrtí zákazníka. Operátor se však o úmrtí nedozví automaticky, proto je nutné mu je oznámit a doložit, zpravidla úmrtním listem. Po doložení operátor zohlední zánik smlouvy zpětně ke dni úmrtí. Podle ČTÚ nemá požadovat platby za služby po tomto datu a již uhrazené částky má vrátit. Pokud chce někdo z pozůstalých službu dále využívat, musí s operátorem uzavřít novou smlouvu.Samostatně se řeší například nesplacená cena telefonu nebo vrácení zapůjčeného modemu. V rámci pozůstalosti je však třeba vypořádat například dluh na nesplacené ceně telefonu nebo povinnost vrátit operátorovi zapůjčený modem.

Energie

U dodávek energií je situace právně sporná. Zda smlouva přechází na dědice spotřebitele, je totiž předmětem odborných diskuzí. V případě nesouhlasu se smlouvou tak mohou dědicové argumentovat tím, že se jednalo o osobní závazek, který smrtí spotřebitele zanikl. Mohou pak s dodavatelem uzavřít smlouvu novou nebo dodavatele pro odběrné místo změnit. Jiná situace nastává u manželů ve standardním režimu společného jmění. Podle Energetického regulačního úřadu může v takovém případě smlouva uzavřená jedním z manželů zavazovat i druhého. Pozůstalí by měli úmrtí oznámit dodavateli, zaznamenat stav měřidla a bez odkladu vyřešit další dodávky, změnu zákazníka nebo ukončení smlouvy.

Bankovní účet

Občanský zákoník obsahuje pro bankovní účet speciální úpravu a počítá s tím, že účet smrtí majitele nezanikne. Trvalé příkazy a inkasa mohou pokračovat, pokud majitel předem neurčil, že se mají zastavit. Provedení platby ale samo o sobě neznamená, že na ni má příjemce nárok. To se posuzuje podle smlouvy, kterou platba hradila. Pozůstalost proto může požadovat vrácení platby za službu, která smrtí zanikla. Banka obvykle zablokuje platební kartu a přístup zemřelého do internetového bankovnictví. Zůstatek na účtu je součástí pozůstalosti. S penězi může v rozsahu svého oprávnění nakládat disponent, tedy osoba pověřená majitelem účtu, nebo správce pozůstalosti. Disponent se však nestává vlastníkem peněz a za neoprávněné nakládání odpovídá dědicům.

Předplatná a členství

U předplatného a členství záleží na povaze služby a obchodních podmínkách. Jmenné a nepřenosné členství ve fitness centru bývá vázáno přímo na konkrétního člověka, takže jeho právo využívat služby smrtí zanikne. Jinak tomu může být u služby, v jejímž poskytování lze pokračovat i ve prospěch dědiců. Příkladem může být předplatné tištěného časopisu doručovaného na určitou adresu, pokud smlouva nebo obchodní podmínky nestanoví něco jiného. Pozůstalí by proto měli poskytovatele co nejdříve informovat, doložit mu úmrtí a ověřit, zda smlouva zanikla, pokračuje nebo je nutné ji ukončit. V pozůstalosti se řeší také případný nárok na vrácení nevyčerpané části předplacené ceny nebo dluh za již poskytnuté služby.

Pozůstalost

Práva a dluhy, které smrtí nezanikly, se vypořádají v pozůstalostním řízení. Pozůstalostní řízení se zpravidla zahajuje automaticky poté, co matrika oznámí úmrtí soudu. Soud následně pověří notáře jako soudního komisaře. Notář provede předběžné šetření a zjišťuje dědice, majetek, pohledávky i dluhy zemřelého. Pozůstalí tedy nemusí pozůstalost sestavovat sami. Měli by však notáři sdělit všechny známé skutečnosti a předat notáři smlouvy, vyúčtování, výpisy a další dokumenty, které mají k dispozici. Pokud není rozsah dluhů jasný, měli by dědici zvážit výhradu soupisu. Ta omezuje jejich povinnost hradit dluhy zemřelého do výše ceny nabytého dědictví. Bez výhrady mohou za dluhy odpovídat i nad tuto hodnotu.

Zdroj: DTest