Gliom: nové informace o nádorech mozku

Praha 19. října 2026 (PROTEXT) – Nádory mozku představují mimořádně závažné a komplexní onemocnění, které zásadním způsobem zasahuje do života pacientů i jejich blízkých. Přestože postihují všechny věkové kategorie, nejčastěji se vyskytují u dětí do 5 let a dospělých nad 60 let. Významná část pacientů je však diagnostikována v produktivním věku mezi 30 a 50 lety, kdy volba léčebného postupu zásadně ovlivňuje nejen samotnou prognózu, ale i další kvalitu života.

Na problematiku upozorňuje střešní pacientská organizace Hlas onkologických pacientů (HOP), která při příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku (24.–31.10. 2026) spouští vzdělávací web pro širokou veřejnost.

“Hlavním posláním našeho nového dlouhodobého edukačního projektu Vše o hlavě je destigmatizace nádorových onemocnění mozku. Na webu se mohou lidé dozvědět, které faktory zvyšují riziko a jaké jsou varovné signály. Také se tam uvádí na pravou míru nejčastější mýty. Diagnostikovaným pacientům a jejich blízkým přináší přehledného průvodce Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy, na kterém spolupracovali přední odborníci v oboru neurochirurgie a onkologie. Poskytuje ucelený přehled informací potřebných pro lepší orientaci v nové a náročné životní situaci – přes diagnostiku a léčbu až po návrat do každodenního života,” popisuje Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP.

Přes 140 různých typů nádoru

Ročně je v Česku diagnostikováno zhruba 850 nových případů nádorů mozku a míchy, kterých existuje přes 140 různých typů. Přibližně polovinu z nich tvoří gliomy, mezi nimiž je nejčastější velmi agresivní glioblastom. Pomaleji progredující nízkostupňové gliomy postihují převážně pacienty v produktivním věku a jejich dopad na socioekonomické fungování pacienta je dlouhodobý a velmi výrazný. Základem diagnostiky je podrobné neurologické vyšetření a moderní zobrazovací metody, jako jsou MRI, CT či PET/MR. Rozhodování o náročné léčbě, která zahrnuje neurochirurgické zákroky, radioterapii, chemoterapii či cílenou léčbu nově dostupnou pro pacienty s nízkostupňovým gliomem, musí vždy probíhat pod vedením multidisciplinárního týmu odborníků.

Volba léčby musí být individuální a zohledňovat charakter nádoru, celkový stav i životní situaci pacienta. Zejména u mladších nemocných je důležité vedle účinnosti léčby zvažovat také její dlouhodobé dopady na kognitivní funkce, kvalitu života a možnost pokračovat ve studiu, práci či rodinných plánech.

“V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi. Vedle tradičních léčebných metod, jako jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, se postupně otevírají také možnosti cílené léčby. Významným příkladem jsou nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH, u nichž nové léky umožňují oddálit progresi onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život,” vysvětluje MUDr. Simona Paulíková, Ph.D., lékařka Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Varovné signály: Čeho si všímat?

Největším úskalím bývá včasné rozpoznání varovných signálů, které mohou zpočátku působit velmi nenápadně. Pacienti je snadno zamění za přepracování, stres nebo běžnou únavu. Teprve zhoršující se obtíže je dovedou do ordinace lékaře.

“Netrpěla jsem bolestmi hlavy, neměla jsem žádný epileptický záchvat. Na jaře 2021 jsem začala mít problémy se zuby a postupně se mi zhoršovalo mluvení. Bylo to nenápadné a domnívala jsem se, že příčinou je špatně nasazená zubní korunka. Pak jsem začala mít potíže se psaním a koncem srpna jsem si při čištění zubů všimla, že se mi jazyk stáčí doprava,“ popisuje paní Alena, jak se u ní začaly ve věku 56 let projevovat první příznaky.

“Navštívila jsem obvodní lékařku, následně neurologa. Diagnóza po vyšetření magnetickou rezonancí zněla: glioblastom. Následovala biopsie, operace a od ledna 2022 užívám po pěti týdnech na pět dnů chemoterapii. 20. října si jdu pro 47. dávku. Chodím každé tři měsíce na MR, ale od ledna 2022 žádná recidiva – zůstává stále stejný zbytek nádoru, který nejde operativně odstranit. Stále přetrvávají problémy s řečí a výslovností, hybností pravé ruky, se psaním, pletou se mi písmena, s odporem užívám tablety. Ale žiju a mám pro co žít. Pro rodinu, přátele, pro své pejsky. Stále doufám, že mi bude umožněna léčba speciálním přístrojem, kterou od loňského října plně hradí pojišťovna pro nové případy a případy bez recidivy – do této kategorie patřím,“ vysvětluje paní Alena.

U třicetileté paní Radky měla nemoc naopak dramatický začátek: “S kamarádkou jsme šly v květnu pochod, když jsem z ničeho nic dostala svůj první epileptický záchvat. Přišla jsem k sobě až v sanitce,“ vzpomíná žena, které lékaři následně diagnostikovali oligodendrogliom – nízkostupňový gliom. “Lékaři odstranili jen část nádoru, aby nepoškodili centrum řeči. Od začátku roku 2026 beru novou cílenou biologickou léčbu v tabletách. Snáším ji skvěle, bez vedlejších účinků, a mohla jsem se vrátit zpátky do práce. Mám štěstí, že tato léčba existuje. Život beru s humorem a postupně pracuji na návratu ke všemu, co mě baví,“ doplňuje.

Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité a přímo závisí na přesném umístění nádoru, jeho velikosti a typu, protože různé části mozku řídí odlišné tělesné a psychické funkce. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Epileptické záchvaty, které se nově vyskytnou u dospělého člověka
• Výpadky tělesných funkcí podle zasažené oblasti – slabost, necitlivost či ochrnutí končetin, potíže s mluvením, pamětí nebo sluchem
• Změny chování a osobnosti, které se mohou projevit jako apatie, neobvyklá agresivita nebo neklid
• Bolesti hlavy, zvracení, závratě či poruchy zraku (například dvojité vidění nebo výpadky zorného pole)

Zdroj: ADDICTS PR