Praha 5. prosince 2025 (PROTEXT) – Nejnovější report Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) potvrzuje již devatenáct let trvající trend – klesají odhadované zdravotní dopady dlouhodobé expozice třem klíčovým znečišťujícím látkám: jemným prachovým částicím, oxidu dusičitému a přízemnímu ozonu.
Report rovněž uvádí, že bylo v EU v roce 2023 více než 180.000 úmrtí spojeno s expozicí jemným prachovým částicím (PM2,5) v koncentracích přesahujících doporučení WHO. Předčasná úmrtí přičitatelná jemným prachovým částicím v EU mezi lety 2005 a 2023 klesla o 57 %. To znamená, že cíl akčního plánu EU pro nulové znečištění – snížit dopad o 55 % – byl pro rok 2023 splněn.
V České republice se podle odhadů snížil počet předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí jemným prachovým částicím o 68,7 % mezi lety 2005 a 2023. Vyjádřeno na 100.000 obyvatel starších 30 let klesl tento ukazatel z 202 na 63. V roce 2023 tak bylo této expozici přičítáno přibližně 4715 úmrtí (95% interval spolehlivosti: 3591–5263 – zdroj).
Přestože se jedná o pozitivní trend, je 95 % obyvatel evropských měst nadále vystaveno koncentracím znečištění, které výrazně převyšují doporučení WHO.
Předčasným úmrtím lze předcházet
Letošní zpráva vyšla při příležitosti konání Fóra pro čisté ovzduší EU, které se uskutečnilo 1.–2. prosince v Bonnu v Německu. Setkání spojuje tvůrce politik, vědce i zástupce občanské společnosti z celé Evropy, aby diskutovali o snahách zlepšit kvalitu ovzduší.
Podle odhadů EEA by snížení znečištění na úroveň doporučovanou WHO v roce 2023 mohlo v EU předejít 182.000 úmrtím přičitatelným expozici jemným prachovým částicím, 63.000 úmrtím souvisejícím s expozicí ozonu (O₃) a 34.000 úmrtím v důsledku expozice oxidu dusičitému (NO₂).
Nejvýraznější zdravotní dopady znečištění ovzduší jsou zaznamenány ve východní a jihovýchodní Evropě, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace znečišťujících látek. Klíčové informace za jednotlivé státy jsou uvedeny v samostatných přehledech zde.
Kvalita života výrazně trpí
Nemoci spojené se znečištěným ovzduším mají významný negativní vliv na kvalitu života pacientů. Například u astmatu se hlavní dopad projevuje zhoršením zdravotního stavu. U jiných diagnóz, jako je ischemická choroba srdeční či rakovina plic, jde o předčasná úmrtí.
Jedním z nejpřekvapivějších medicínských zjištění posledního desetiletí je nárůst adenokarcinomu, podtypu rakoviny plic, který je stále častěji diagnostikován u nekuřáků – zejména u mladších lidí a žen. Tento posun naznačuje, že mnohem větší roli než dříve začínají hrát environmentální a genetické faktory. Někteří lidé mohou mít genetické predispozice, které je činí zranitelnějšími vůči toxickým látkám v okolním prostředí.
V takových případech mohou i nízké koncentrace znečištění ovzduší vyvolat buněčné změny vedoucí ke vzniku rakoviny. K tomu se přidávají i životní faktory – kouření, nezdravá strava, nedostatek pohybu a chronický stres – které riziko dále zesilují. Zachytit plicní rakovinu v časném, nejlépe léčitelném stadiu, pomáhá v ČR Program časného záchytu karcinomu plic, který je určený dlouholetým kuřákům (i bývalým). Život ve velkém městě s vysokou mírou znečištění ovzduší by pro kuřáky měl znamenat o důvod navíc, proč se o screeningové vyšetření zajímat.
Nové poznatky navíc naznačují, že znečištění ovzduší může přispívat i ke vzniku demence. Podle briefingové zprávy EEA je zátěž demencí vyšší než u jiných relevantních onemocnění. Znečištěné ovzduší tak nadále představuje největší environmentální zdravotní riziko pro Evropany – větší než další rizika, jako je hluk, chemické látky či stále častější zdravotní dopady vln horka souvisejících s klimatem.
O reportu
Analýza EEA zahrnuje 41 evropských zemí, včetně 27 členských států EU, dalších členů a spolupracujících států EEA i několika evropských mikrostátů. Turecko nebylo do odhadů PM2,5 zahrnuto, protože dostupná data z referenčních monitorovacích stanic nebyla dostatečná pro vytvoření map koncentrací. Výsledné odhady PM2,5 tak pokrývají 40 zemí. EEA sleduje počty úmrtí přičitatelných znečištění ovzduší od roku 2014. Při výpočtech využívá doporučení WHO z roku 2021. Stejně jako v předchozích letech platí, že dopady jednotlivých znečišťujících látek nelze jednoduše sčítat, aby se předešlo dvojímu započítávání – to platí jak pro úmrtnost, tak pro nemocnost.
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
PROTEXT
