Praha 29. října 2025 (PROTEXT) – Umělou inteligenci je třeba si vychovat. Zaměstnanci potřebují odpovědnost. Tyto a řada dalších názorů zazněly na setkání podnikatelů a expertů Good Governance: Byznys v nejisté sezóně, které pořádal ČTK Connect ve svém PressCentru.
Když vám do firmy napíše hacker, že když nezaplatíte, můžete se rozloučit se svou zákaznickou databází, je to průšvih. Když vám ovšem poté přijde dotazník spokojenosti, jak spolupráce s hackerskou „firmou“ probíhala, máte pocit, že se někdo definitivně zbláznil. I tento příběh sdíleli účastníci byznysového setkání Good Governance: Byznys v nejisté sezóně, které bylo plné postřehů a názorů, jak v nejistých dobách řídit své firmy a organizace. Akci pořádala Česká tisková kancelář, respektive její část ČTK Connect a odborným garantem byla Veronika Soukupová z firmy S-cope. „Posledních 15 let se kumuluje zátěž, se kterou se Evropa musí vyrovnávat. Od finanční krize, přes pandemii, inflaci, migrační problémy až po válku. Lidé říkají, že Unie je tanker, kterému trvá dlouho, než někam dojede. Také jsem byla netrpělivá, ale pak jsem pochopila, že EU nabízí bezpečnost a dělá spoustu užitečných věcí, které nejsou na první pohled vidět,“ popsala evropské prostředí bývalá eurokomisařka Věra Jourová.
Méně hierarchie, více odpovědnosti
S inovativním pohledem na řízení lidí přišel zakladatel technologické firmy Y Soft Václav Muchna. Popsal přechod svých týmů výzkumu a vývoje na fungování bez manažerů. Podle jeho slov po „rozpuštění“ středního managementu vystřelila spokojenost měřená podle Net Promoter Score z -40 na +30 s tím, že v současnosti je na čísle +60. Fluktuace spadla z dvaceti procent na tři a produktivita měřená hodinami, ve kterých se lidé věnují vývoji, vzrostla o 400 procent. Firma nenabízí svým lidem žádné klasické benefity. „Když máte spokojené zaměstnance s platy běžnými v IT, žádná „žrací“ karta tomu nemůže konkurovat. Klíčem k tomu, aby po propuštění středních manažerů nenastala anarchie, je změna procesů. U nás jsme nastavili, že každé dva týdny týmy veřejně ukazují ostatním týmům, obchodním partnerům a zákazníkům, co slíbily a dodaly. Být na stage a potřetí za sebou říci, že to dodáte později, to fakt nechcete,“ usmíval se Václav Muchna s tím, že firemní strukturu je třeba skládat podle toho, aby na prvním místě bylo vytváření hodnoty pro zákazníky. Svěřil se také s tím, jak v Y Softu řeší případný slabý výkon některých kolegů: „Týmy samy vědí, kdo maká a kdo ne. Po zpětné vazbě si může člověk najít práci v týmu, který mu bude více vyhovovat. Když se to nepodaří, odchází s odstupným.“
Chcete komfort navíc? Zaplaťte si to
S velkými starostmi se v covidových dobách potýkalo Kongresové centrum Praha, kterému tehdy spadly téměř veškeré tržby. V té době se už naštěstí mnoho let věnovalo energetickým úsporám a řízení spotřeby, což velmi pomohlo byznysové odolnosti firmy. Výsledkem téměř šestiletého působení generální ředitelky Lenky Žlebkové je momentálně 86procentní spokojenost zaměstnanců a loňský rekordní zisk 93 milionů korun. To ale také znamená, že firma dbá na to, aby zaměstnanci souzněli s její kulturou. „Například udržitelnost je součástí DNA většiny zaměstnanců. Nebylo to tak ale vždy. Během pěti let se 60 procent lidí ve firmě vyměnilo,“ popsala Žlebková, která ve firmě odmítla jednorázové plasty, zavedla pítka s filtrovanou vodou a nechala na střeše centra postavit fotovoltaickou elektrárnu. A když chce některý ze zákazníků raději větší komfort? „Někteří američtí klienti požadují mít v létě v prostorách 18 stupňů Celsia. Jde to, ale za příplatek,“ řekla s úsměvem Lenka Žlebková.
Ředitel pro udržitelnou strategii a vnější vztahy skupiny Veolia pro střední a východní Evropu Rostislav Čáp připomněl, že aby lidé mohli dodržovat jasná pravidla, která minimalizují chybovost, musí mít potřebné know-how a jasně definované kompetence. „Dejte jim vzdělání, které potřebují. Ve Veolii máme Akademii by Veolia, až 90 procent našich kurzů je digitalizovaných,“ řekl Čáp.
AI nástroje je potřeba vychovávat
V panelu týkajícím se řízení informací ve firmě zaznělo, že největší hrozbou jsou koncoví uživatelé, kteří mají pocit, že se jich IT bezpečnost netýká a nechají informace utéci do éteru. Vyplatí se se proto pravidelné simulované útoky na firemní IT, kdy management pozná, jaké je bezpečnostní povědomí firmy a zaměstnanci mají možnost vidět, na co se jim „podařilo“ kliknout. „Je třeba si uvědomit, že hacker už dávno není indický kluk v kapuci, ale jde o profesionálně organizovaný byznys. Ruští hackeři se například před časem pokusili zlákat zaměstnance jedné firmy, kterým řekli, že když jim pomohou firmu napadnout, dají jim dvě procenta z výkupného,“ vyprávěl o reálné zkušenosti etický hacker Pavel Spajk Matějíček, který se věnuje vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Diskuse v prvorepublikovém sále PressCentra ČTK se stočila také na adopci AI do každodenních firemních procesů. Podle Šimona Mudry z telekomunikační společnosti Vodafone je nutné nástroje umělé inteligence vychovávat. „Jsou jako děti. Když jim neřekneme, co nesmí, budou to dělat. Nikdo přitom nechceme, aby chatbot klientovi nadával nebo ho posílal ke konkurenci. Proto nástroje AI vystavujeme agresivitě ze strany uživatele a zkoumáme, jak se zachová. Cílem je, aby se nástroj při takovém přístupu přestal s uživatelem komunikovat a řekl mu, že s tímhle neuspěje,“ popsal Mudra.
Pavel Spajk Matějíček připomněl, že AI je tak chytrá, podle toho, čím je nakrmena. Řada firem by přitom ráda začala nástroje umělé inteligence používat, ale samy fungují jen na bázi vytištěných papírů. „Chtěly by z pravěku doletět na Měsíc, ale středověk přeskočily,“ upozornil Matějíček.
Podpořte zaměstnance v mluvení o firmě
Závěr diskuse byl věnovaný tomu, jak získat podporu lidí ve vlastní firmě a nejlépe přitáhnout další vhodné uchazeče. Budoucností náboru může být ambasadoring, který znamená, že necháme zaměstnance, kteří žijí firemními hodnotami, mluvit veřejně o naší firmě. „Stanovte si, zda chcete pomocí ambasadoringu získat nové zákazníky nebo zaměstnance a dejte lidem jasná pravidla, jak mohou veřejně o firmě mluvit. Oni se sami často bojí, že firmu poškodí. Zároveň je třeba podpořit ambasadory v jejich aktivitách – dejte jim školení Canvy, naučte je fotografovat a točit videa,“ doporučila expertka Hana Slačálková. Ta zároveň varuje před angažováním těch, kteří v těchto aktivitách vidí primárně ekonomický zájem. „Když se vás někdo zeptá, kolik dostane za příspěvek na sociálních sítích, to není váš ambasador, uzavřela Slačálková.
Přestaňte lidi dělat šťastnými
Koučka se zaměřením na leadership, Lucie Winklerová, se ve svém vystoupení zeptala: „Co se stane, když své lidi nekonečně ochraňujete a schytáváte za ně všechny hromy a blesky?“ Když lidé zjistí, že se o vás můžou opřít, opřou se často celou vahou a přestávají spoléhat sami na sebe. Nesoustředí se na problémy mimo firmu, ale řeší žabomyší války. Nastavte tvůrčí mindset. Buďte jen občas oborou a nechte je bojovat a nacházet vlastní cestu. Naučte je přijímat odpovědnost, mít nadhled a odstup. Zvládnout pak dělat šťastné sami sebe. Dopřejte jim děravý deštník a nechte je občas zmoknout
Závěrečný blok programu patřil diskusnímu panelu na téma Změna jako příležitost a jak pro ni získat lidi. Řečníci se shodli na tom, že učit se chtějí všechny věkové kategorie, a to maminky na mateřské i starší lidé – adaptuje se ten, kdo chce, bez ohledu na věk.
Konferenci Good Governance: BYZNYS v nejisté sezóně podpořily firmy Attis software, Kongresové centrum Praha, Veolia a Vodafone ČR.
Zdroj: ČTK Connect
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
PROTEXT
