Ve středu 1. října 2025 bude živě představena analýza nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině, kterou zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference, z.s.
Přenos z PressCentra ČTK můžete sledovat od 10:00
Hlavním závěrem je, že pomáhat Ukrajině bylo správné samo o sobě. Česku se to podle autorů studie vyplatí ekonomicky, vojensky i demograficky. Navzdory tomu, že část veřejnosti česká pomoc Ukrajině dnes už přímo irituje. Nechává se totiž mást i naprostými nesmysly. Třeba tím, že Česko se zbavilo výzbroje, kterou potřebuje pro vlastní obranu, anebo že dává sociální dávky Ukrajincům na úkor „našich lidí“.
Česká republika od roku 2022 výrazně podporuje Ukrajinu – vojensky, civilně i humanitárně. Jde o citlivou otázku i v kontextu blížících se voleb. Kolem české pomoci panuje celá řada mýtů i lží.
Česko a jeho armáda darováním zbraní Ukrajině nepřišla o žádnou „živou“ výzbroj. Pomoc šla hlavně ze zásob vyřazených či dožívajících typů – to se týká všech darovaných tanků, bojových vozidel pěchoty, houfnic, raketometů, ale i bitevních vrtulníků a protiletadlových raketových systémů. Armádou používané zbraně na Ukrajinu nešly. Zavádějící je i uvádění účetní hodnoty darovaného materiálu: reálná tržní hodnota byla blízká ceně šrotu. Rozsah vojenské pomoci z českých skladů byl 7,3 až osm miliard korun – tedy řádově méně, než kritici naznačují. Zásadní roli sehrála česká muniční iniciativa, jež za roky 2024–2025 dodala 2,5 milionu kusů.
Většinu nákladů uhradili spojenci, Česko zajistilo zprostředkování a logistiku.
Civilní pomoc tvořily dodávky zdravotnického a záchranářského vybavení, energetických technologií, potravin či modulárních mostů.
Náklady představuje i přijetí a integrace uprchlíků. V Česku pobývá kolem 400 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Zpočátku převažovaly výdaje státu na ubytování a dávky, od roku 2024 se však bilance obrátila – odvody pracujících Ukrajinců do státního rozpočtu převýšily náklady, a v 1. pololetí 2025 jsou příjmy téměř dvakrát vyšší než výdaje.
Významné jsou také náklady na školní docházku skoro 47 tisíc ukrajinských dětí, které dnes tvoří přes tři procenta všech žáků základních a středních škol. To však zároveň pomáhá udržet kapacity škol v obcích, které by je jinak nenaplnily.
Samostatnou kapitolou byla reorientace na nové dodávky plynu a ropy po odstřižení od Ruska, což vyvolalo investice do infrastruktury, ale žádný cenový šok ani dramatický růst nenastal.
Přínosy jsou mnohostranné. V ekonomice se jedná o posílení trhu práce, kdy Ukrajinci obsazují pozice nezbytné pro fungování zdravotnictví, sociálních služeb, stavebnictví či obchodu.
Demograficky příchod až 400 tisíc lidí s dočasnou ochranou, mezi nimiž převažují osoby v produktivním věku a rodiny s dětmi, zmírňuje nepříznivý vývoj české populace a může kompenzovat demografickou krizi Česka, pokud stát nastaví rozumnou integrační a pobytovou politiku.
Pro průmysl je zásadní růst vývozu obranných technologií na Ukrajinu (v roce 2024 zhruba 63 mld. korun) včetně urychlení inovací, stejně jako možnost účasti na poválečné rekonstrukci.
Jasnou a pevnou pozicí vůči ruské agresi Česko posílilo svou váhu v NATO a EU coby spolehlivý partner. To se promítlo i v darech vojenské techniky od spojenců (dodatečné vrtulníky od USA, tanky z Německa). Kulturně a historicky si Česko buduje odkaz, jenž bude vnímán mezinárodní i domácí veřejností po generace.
Celkově tedy pomoc Ukrajině znamená nejen náklady, ale i strategické zisky – ekonomické, demografické, technologické i mezinárodněpolitické.
Debaty, která bude k vidění na kanálu YouTube, webu ČTK ceskenoviny.cz, FB Protext ČT Connect a na portálech aktualne.cz a newstream.cz, se zúčastní Miloš Balabán, předseda Pražská bezpečnostní konference, Libor Stejskal, místopředseda Pražské bezpečnostní konference, autor policy paperu, a Jiří Rusnok, bývalý předseda vlády ČR a ex-guvernér České národní banky. Pořad bude po odvysílání nadále k dipozici na YouTube a ceskenoviny.cz.
